Datum zveřejnění: 
18. 8. 2025
Do dvaceti let by mohly dřevostavby tvořit až třetinu tuzemské stavební produkce – pokud se propojí investice do technologií, úprava norem a rozvoj zpracovatelského průmyslu. „Nejde pouze o zvýšení podílu dřevostaveb, ale především o zpracování surového dřeva v tuzemsku a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, namísto vývozu nezpracované kulatiny,“ říká Robert Jára, ředitel ve společnosti ČVUT UCEEB. V rozhovoru představuje i nejperspektivnější technologie dřevěných konstrukcí.

V jakých segmentech trhu (bydlení, kancelářské budovy, logistika) vnímáte největší prostor pro systematické uplatnění dřevostaveb?

Velký potenciál vidíme především v segmentu bydlení, ale také v oblasti kancelářských budov. Zejména u vícepodlažních bytových domů, kde mohou dřevostavby představovat plnohodnotnou konstrukční alternativu. Tento trh je pod silným tlakem na rychlou výstavbu a efektivní využití zastavěného prostoru, což jsou oblasti, kde prefabrikace ze dřeva nabízí zásadní výhodu.

Dřevěné konstrukční prvky jsou velmi vhodné pro prefabrikaci, která umožňuje výrazně zkrátit dobu montáže a současně zaručit vysokou kvalitu detailů díky výrobě v kontrolovaných podmínkách.

V segmentu logistických a halových objektů se již dnes běžně využívají dřevěné vazníky. Lze předpokládat, že s dalším vývojem požárních předpisů a technologických řešení bude možné dřevěné konstrukce uplatňovat v tomto segmentu ve větším měřítku, a to tam, kde to bude technicky a ekonomicky smysluplné.

Jak reálně vidíte predikci, že dřevostavby mohou tvořit až třetinu české produkce v horizontu 20 let? Co tomu musí předcházet?

Z mého pohledu by hlavním cílem mělo být maximální využití dřevního přírůstku v ČR. Nejde pouze o zvýšení podílu dřevostaveb, ale především o zpracování surového dřeva v tuzemsku a výrobu produktů s vysokou přidanou hodnotou, namísto vývozu nezpracované kulatiny.

Tento přístup by měl být součástí národní strategie pro dřevozpracující průmysl, která počítá i s postupnou transformací struktury českých lesů. Do budoucna bude nutné efektivně využívat i listnaté dřeviny, což přináší technologické výzvy v oblasti jejich zpracování pro konstrukční účely.

Predikce, že dřevostavby mohou tvořit až třetinu stavební produkce během 20 let, je ambiciózní, ale reálná, pokud se podaří skloubit několik zásadních faktorů: investice do výrobních kapacit a moderních technologií, úpravu norem a změnu vnímání dřevostaveb na trhu.

UCEEB se dlouhodobě věnuje výzkumu dřevěných konstrukcí – jaké konkrétní technologie prefabrikace nebo automatizace považujete dnes za nejperspektivnější?

Za nejperspektivnější považujeme technologie modulární výstavby a pokročilé panelové systémy založené buď na dřevěné rámové konstrukci, nebo na CLT panelech (Cross Laminated Timber – křížem vrstvené dřevo). Tyto systémy umožňují vysoký stupeň prefabrikace a významně minimalizují mokré procesy na stavbě, což vede k rychlejší a kvalitnější realizaci.

Velmi zajímavý směr představuje také kombinace různých materiálů, například dřevobetonové prefabrikované stropní dílce, které spojují výhody dřeva a betonu a otevírají nové možnosti pro vícepodlažní stavby.

Významný potenciál má automatizace výroby:

  • robotizace výrobních linek,
  • CNC obrábění s vysokou přesností,
  • automatizované lepení a montáž dřevěných prvků.

Do budoucna bude klíčové digitální řízení výroby založené na BIM modelech a rozvoj konceptu mass customization, tedy přizpůsobení výrobků individuálním požadavkům při zachování efektivity sériové výroby.

V této souvislosti již rozhodně neplatí staré stavební rčení „centimetr žádná míra“. Dnešní prefabrikované systémy vyžadují přesnost v řádu milimetrů, aby bylo možné zajistit kvalitu, rychlost a bezproblémovou montáž přímo na stavbě.

Jaké dopady má rychlejší výstavba formou prefabrikace na celkovou ekonomiku projektů – z hlediska nákladů, návratnosti nebo rizika?

Prefabrikace obecně přináší zkrácení doby výstavby o 25–40 %, což snižuje náklady na staveništní provoz a financování. Celkové stavební náklady však mohou být v současnosti v ČR vyšší, a to zejména kvůli zavádění nových technologií a omezeným výrobním kapacitám.

Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že při rozvinutí trhu a sériové výrobě se rozdíl nákladů snižuje a prefabrikované konstrukce mohou být pouze o cca 5 % dražší než tradiční výstavba. Tento rozdíl je pak vyvážen rychlejší návratností investice a nižším rizikem prodlužování realizace.

Jak zásadní je z Vašeho pohledu nutnost vzdělávání projektantů, stavebních firem a úředníků, aby dřevostavby mohly vstoupit do mainstreamu?

Je to zcela klíčové. V současnosti je nedostatek odborníků s praktickou zkušeností v navrhování a realizaci dřevostaveb, zejména vícepodlažních objektů. U prefabrikovaných konstrukcí je nutné mít vyřešené všechny detaily už v projekční fázi, což klade vysoké nároky na znalosti projektantů.

Navíc nás čeká druhá generace Eurokódů, která přinese nové výpočtové nástroje a metodiky pro dřevěné konstrukce.

Z těchto důvodů připravujeme školení a odbornou podporu nejen pro projektanty, ale také pro výrobce prefabrikovaných dílců. Velmi intenzivně spolupracujeme se stavebními fakultami, abychom předávali poznatky z vědecko-výzkumných projektů přímo studentům. Pro praxi pak chystáme certifikované kurzy pro projektanty a specializované programy pro firmy v oboru.

Zdroj: 
remspace.cz