Helhest — pojmenovaný po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie — není jen další experimentální prototyp. Vývojový tým robotiků jej navrhl s důrazem na nízkou cenu, vysokou odolnost a rychlost. „Chtěli jsme robota, který zvládne náročný terén, je levný, rychlý a zároveň natolik robustní, aby fungoval i po převrácení,“ vysvětluje doc. Karel Zimmermann z katedry kybernetiky FEL ČVUT, který společně s prof. Tomášem Svobodou a Ing. Bedřichem Himmelem stojí za vznikem robota. Robot dosahuje rychlosti až 20 km/h, unese až 100 kg a zvládne překonat půlmetrové překážky. Díky konstrukci se dokáže znovu převrátit a pokračovat v misi. V extrémních podmínkách tak zvládne i provoz „vzhůru nohama“. Zásadní je modulární přístup: základní verze robota cílí například na výzkumné instituce, které potřebují robustní hardware pro vlastní algoritmy. Autonomní navigace je založena na pasivních senzorech — především kamerách —, což umožňuje operace i bez GPS a snižuje viditelnost ve spektru. Potenciální aplikace zahrnují vojenský a záchranný průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci v těžko přístupném terénu.
V týdnu od 7. července 2025 se tým zúčastnil mezinárodního cvičení robotických týmů v rakouských horách, které organizovala rakouská armáda a technická univerzita ve Štýrském Hradci (TU Graz). V ná ročném terénu s velkým převýšením a s nadmořskou výškou přes 2 000 m robot Helhest své přednosti osvědčil. „Konstrukce vzbudila velký zá -jem mezi zahraničními odborníky. Díky třem kontaktním bodům měl Helhest v terénu stabilní trakci i tam, kde čtyřkolové stroje ztrácely částečně kontakt se zemí,“ říká prof. Tomáš Svoboda. Robot dokázal v ručním režimu vyjet extrémně strmý terén, srovnatelný se sklonem černé sjezdovky, a osvědčil se i v krizových situacích — při pádu do potoka se nezastavil a pokračoval v jízdě. „Vyhovovalo nám, že nešlo o soutěž, ale o společné cvičení robotických skupin a sběr dat v extrémním prostředí. Pro další vývoj to bylo velmi cenné a umožní nám to dělat rychlé pokroky,“ vysvětluje prof. Svoboda, kterého těší, že v náročném porovnání s modely ze zahraničních univerzit obstáli i další roboti z Fakulty elektrotechnické, pásový MARV a kolový Husky, kterého testoval tým prof. Jana Faigla z Centra umělé inteligence FEL ČVUT. Tým aktuálně ladí pokročilé autonomní chování založené výhradně na pasivních senzorech (kamery, IMU, magnetometry) bez použití LiDARu. Tento přístup nejen snižuje cenu, ale umožňuje i méně detekovatelné operace — např. ve vojenském prostředí. Na vývoji algoritmů se podílí také tým kolem doc. Martina Sasky, známý svými úspěchy v oblasti létajících robotů.
Díky napojení na firmu SpaceKnow by se Helhest mohl stát „okem na zemi“ pro analýzu satelitních snímků. V plánu jsou i další prezentace robota na podzimních akcích v Česku. Společnost Helhest, s. r. o., je pátým oficiálním spin-offem ČVUT a prvním zaměřeným na robotiku. Firma navazuje na roky výzkumu v oblasti autonomní mobility a mechaniky. Do firmy vstoupilo ČVUT prostřednictvím dceřiné společnosti ČVUT Tech, která v ní drží 10% podíl.