Martin Lulák, redaktor
Monitorovací robot Julbot pro průzkum podzemí. Může být řízen přímo operátorem, ale umí se pohybovat taky sám, a to i v neznámém prostředí. Julbot je osazen řadou senzorů, které mu pomáhají se orientovat v prostoru. Klíčové jsou hlavně dva lidary.
Michal Mára, zástupce vedoucího Národního centra stavebnictví, ČVUT
Vyzařuje laser a na principu odrazů paprsků analyzuje okolí a tím si vytváří 3D model. Proto je tento lidar vertikální a horizontální. Z toho je schopný poskládat celý prostor kolem něj.
Martin Lulák, redaktor
Na šestiosém rameni má robotickou ruku, která může být osazena různými nástroji, třeba vrtačkou. Na konci ramene je také kamera, která umožňuje i noční vidění, a to pomocí infračerveného přísvitu.
Michal Mára, zástupce vedoucího Národního centra stavebnictví, ČVUT
Rovněž máme senzory, které nám jsou schopné detekovat teplotu, vlhkost, ale i nějaké plyny, které potřebujeme v podzemí analyzovat.
Martin Lulák, redaktor
To vše na těžko dostupných místech, kde může analyzovat a sledovat podzemí nebo části staveb pod povrchem. Právě přibližně 8 km chodeb ve štole Josef je pro takové testování ideálním místem.
Jiří Šťástka, vedoucí centra experimentální geotechniky, Fakulta stavební, ČVUT
Ty štoly jsou zajímavé i tím, že se nacházíme na styku dvou různých geologických útvarů. To, že my tady máme pro výzkum a pro zkoušky strojů dvě různé horninové formace.
Martin Lulák, redaktor
Mimo pojízdných průzkumníků je štola ideální i na testování dronů, které dokáží létat i na minimálním prostoru a vyhýbat se překážkám.
Bohumil Michalík, jednatel, GAD, spolupracovník Fakulty stavební ČVUT
Nemá vlastně klasický navigační systém GPS v podstatě, jako jsou klasické drony na povrchu.
Martin Lulák, redaktor
Stejně jako Julbot se totiž primárně orientuje pomocí lidaru.
Bohumil Michalík, jednatel, GAD, spolupracovník Fakulty stavební ČVUT
Pak vepředu můžete vidět klasickou RGB kameru, která dokáže zaznamenat jakékoliv detekce, ať už to jsou křemenné žíly nebo prostě cokoliv. A součástí senzoru je ještě infrasenzor, to znamená, je možné tepelně zaznamenávat rozdíly.
Martin Lulák, redaktor
A prozkoumané prostory si umí i zapamatovat.
Bohumil Michalík, jednatel, GAD, spolupracovník Fakulty stavební ČVUT
A když se vypne přijímač, tak se dokáže i v těchto problematických prostorách vrátit zase zpátky na místo vzletu.
Martin Lulák, redaktor
Dron má kolem sebe ochrannou konstrukci z plastových tyček. Díky tomu dokáže přežít pád, a to až z 5 metrů. Po případném nárazu totiž plastová konstrukce náraz pohltí a poté ji stačí jen vyměnit. Aby se dostal i do opravdu stísněných míst, má na svou velikost velmi malé vrtule.
Bohumil Michalík, jednatel, GAD, spolupracovník Fakulty stavební ČVUT
Jelikož jsou ty vrtule malé, tak jsou vysokootáčkové. Odebírá to poměrně dost proudu a tento dron vlastně nedokáže být ve vzduchu tak dlouho, jako jsou klasické drony, to znamená, tady výdrž tohohle toho dronu s těmi všemi senzory a osazením je přibližně nějakých osm minut.
Martin Lulák, redaktor
U obou robotů teď výzkumníci plánují dodělat ještě chytřejší software, aby mohli fungovat úplně samostatně. Martin Lulák, Česká televize.
Kateřina Poláková, moderátorka
Právě úplná samostatnost robotů je cílem týmu z ČVUT. Už teď pro ně vyvíjí zcela autonomní zařízení, aby robot mohl sám vyhledávat a monitorovat určitá místa, a to bez zásahu operátora.
Michal Mára, zástupce vedoucího Národního centra stavebnictví, ČVUT
Ale vlastně i jeho pohybu a celkové analýze v tom prostoru. V případě, kdyby třeba narazil na člověka, tak bude schopen si i s touto situací poradit. Takže to je věc, na které teď následně pracujeme a doufáme, že vám ji příští rok také představíme.