Když Prahu před měsícem navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s premiérem Petrem Fialou (ODS) mluvili o prohloubení českého podílu na výcviku ukrajinských pilotů. Dnes ministerstvo zahraničí představilo první výsledky této česko-ukrajinské spolupráce. Ta odstartovala už předloni v červnu. A letos v květnu osmnáct ukrajinských pilotů získalo licence odpovídající evropským standardům. Česká diplomacie spolu s rezorty školství a průmyslu a obchodu představila jeden ze závěrů vládního rozvojového „Programu Ukrajina“. Ve svém sídle přivítala ukrajinské partnery a také dva absolventy leteckého výcviku, který akademicky a organizačně zaštítilo České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze.
Z leteckého instruktora k dalším strojům
„Když začala válka, myslel jsem, že moje kariéra v letectví končí,“ řekl s poděkováním účastník výcviku Kosťantyn Myrošnyk. Deníku N na okraj setkání krátce popsal, co program v Česku obnášel. „Zdaleka nešlo jen o létání. Museli jsme[lock] také absolvovat několik zkoušek na Úřadu pro civilní letectví. Hned od léta 2023 jsme začali studovat teorii, v září téhož roku jsme se přesunuli do Česka,“ řekl Myrošnyk s tím, že získání licence mu od té doby trvalo patnáct měsíců. Program podle Myrošnyka nebyl nijak utajený a mohl se do něj přihlásit kdokoliv. Jedenadvacetiletý student Kyjevského leteckého institutu (KAI, ukrajinské letecké univerzity) byl jedním z osmnácti, kdo byli do výcvikového kurzu v Česku vybráni. Dalším z absolventů je pilot Mychajlo Safarov, který začal v Kyjevě studovat v roce 2020. „Mělo to své plusy i minusy, tehdy začala pandemie covidu a nebyla nejlepší doba na létání. Být tu teď ale znamená, že už jsme něco dokázali, přestože před sebou ještě máme dlouhou cestu,“ dodal. I Safarov podotkl, že se začátkem velké války nevěděl, co s jeho vzděláním a zvolenou kariérní cestou bude. „Dnes už ale máme licence a můžeme pracovat jako letečtí instruktoři. Snad budeme schopni vzdělávat nejen Čechy, ale i Ukrajince,“ doufá.
Překážkou výcviku některých ukrajinských pilotů v západních zemích byla v minulosti jazyková bariéra. Ta omezovala rychlejší zaškolení většího množství pilotů stíhacích letounů i dalších vojenských strojů, jelikož potřebná školení musí absolvovat právě v angličtině. Myrošnyk se domnívá, že dnes už to takový problém není: „Kdo má dobrý základ z výuky na střední škole, nepotřebuje speciální kurz angličtiny a stačí to.“ Sám přiznává, že požadovanou úroveň dříve neměl a s cizím jazykem trochu bojoval. „Moje angličtina byla špatná. Když jsem ale začal studovat na KAI, prošel jsem několika kurzy a úroveň se rapidně zlepšila, aspoň jsem se už domluvil,“ vysvětlil anglicky. Od září 2023 se pohybuje v anglicky mluvícím prostředí, což mu dále pomáhá. „Na začátku to bylo trochu složité, ale pak jsem se do toho dostal. Ti, kdo se chtějí učit, to zvládnou,“ ujistil další případné zájemce. Ukrajinský pilot a instruktor se začal učit i česky, některé fráze si osvojil už při výcviku. Při dotazech na jeho další kariéru nechtěl být zcela konkrétní a odmítl sdělit, zda přemýšlí o pilotování vojenských letounů. Upřesnil jen, že se cvičil v oblasti civilního letectví a jeho dlouhodobým záměrem bylo stát se instruktorem. V Česku nyní v několika příštích letech může vést výcvik dalších studentů. Později by se chtěl posunout na co nejvyšší úroveň, aby mohl pilotovat i letadla velkých leteckých společností či jiné stroje.
Každý pilot začíná na civilních letadlech
Slavnostního zakončení výcviku se za vládu účastnil zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný, který na úvod podotkl, že se těší, až do Kyjeva bude znovu létat dvě hodiny a cesta vlakem nepotrvá 24 hodin. Od začátku velké války byl podle svých slov na Ukrajině zhruba šestnáctkrát. „Chceme vás podporovat co nejvíc a víme, že každý pilot musí začít na civilních letadlech,“ řekl ukrajinským partnerům za využití anglické fráze „from zero to hero“ (od nuly k hrdinovi, pozn. red.). Zmínil také stíhačky F-16, které Ukrajina začala v průběhu války využívat. Vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů MŠMT Václav Velčovský poznamenal, že Ukrajina sice členem Evropské unie není, někteří Ukrajinci však již ano – úspěšně se integrovali v evropských zemích a desetitisíce ukrajinských dětí jsou dnes součástí českého vzdělávacího systému. Jednou z obtíží, se kterou organizátoři projektu potřebovali od českých úřadů pomoc, bylo získání potřebných povolení pro některé piloty. Ti se do výcviku dostali na základě psychologického testu, po něm museli prokázat dostatečné znalosti angličtiny a splnit odborný test. Předchozí zkušenosti z oboru letectví byly výhodou, nikoliv podmínkou.
Z ukrajinské strany opakovaně zaznělo, že jakmile bude možné znovu létat, hodlají ihned obnovit leteckou infrastrukturu. Vicerektorka KAI Iryna Zarubinska následně představila detaily projektu. Jeho absolventi se nyní budou postupně zapojovat do civilního letectví a hledat zaměstnání, výhledově se mohou stát instruktory na KAI. „Evropský certifikát Commercial Pilot Licence s kvalifikacemi IR, MEP a ATPL Theory je opravňuje k výkonu povolání profesionálního pilota nejen v EU, ale i na Ukrajině a ve většině dalších států světa,“ upřesnil rezort zahraničí. Dalším výsledkem spolupráce je hlubší navázání vztahů mezi českými a ukrajinskými univerzitami, sedmnáct studentů KAI nyní studuje na ČVUT a dvanáct dalších pilotů v současnosti prochází v Česku podobným výcvikem. Někteří si jej hradí sami i u soukromých společností.
„Piloti potřebují někde létat“
„Doufáme, že tenhle projekt nikdy neskončí,“ uzavřela Zarubinska, než osobně poděkovala Petru Gandalovičovi, který je na ministerstvu zahraničí ředitelem Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Gandalovič ovšem Deníku N následně sdělil, že budoucnost programu zatím není garantovaná, jelikož nemá schválený rozpočet na příští rok. Spolupráci letos částečně ovlivnil výpadek amerických financí. Prostředky z agentury USAID činily zhruba třetinu rozpočtu (deset milionů korun ze zhruba 32 milionů), upřesnil Gandalovič. „Když jsme s projektem před dvěma lety začínali a informovali jsme americkou stranu, projekt se jim líbil a zařadili ho do svého financování. Letos byl tento objem částečně vyčerpán, částečně se stal předmětem škrtů,“ dodal. Zelenskyj a Fiala v květnu mluvili o prohloubení spolupráce v oblasti výcviku pilotů. Foto: Jakub Plíhal, Deník N Premiér Fiala před měsícem na tiskové konferenci se Zelenským mluvil také o tom, že výcvik ukrajinských pilotů pro letouny L-39 či F-16 by v budoucnu mohl probíhat na letišti v Náměšti nad Oslavou. Tak konkrétní Gandalovič nebyl, projekt podle něj nespočíval jen v samotném výcviku pilotů, ale i v univerzitní spolupráci. „Tam vidíme velkou budoucnost. Stává se to vkladem do evropské integrační cesty Ukrajiny. Pokud KAI získá certifikaci EASA (Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví, pozn. red.), bude plně kompatibilní s evropskými pravidly,“ dodal. „Velmi nám na této spolupráci záleží a rádi bychom ji dál podpořili. Nechci říct, že trénink pilotů už nebudeme podporovat, ale teď nemáme ještě schválené peníze na příští rok, tak nemohu dělat žádné sliby,“ podotkl bývalý ministr pro místní rozvoj a později zemědělství. „Dokud bude válka, nad Ukrajinou bude uzavřený vzdušný prostor. Piloti ale potřebují někde létat. A když piloti nemohou létat, slovy Jaromíra Jágra je to špatný,“ uzavřel parafrází slavného hokejisty.