Datum zveřejnění: 
13. 5. 2025
Vědecká odvaha, špičkové technologie a extrémní podmínky – to vše spojil výzkum Marka Sokola, doktoranda Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT se sídlem v Kladně. Jako člen české expedice se vydal až na nejchladnější kontinent světa – Antarktidu, kde sbíral cenná data a testoval nositelná zařízení vyvinutých právě na Kladně. Výsledky jeho výzkumu mohou v budoucnu pomoci nejen vědcům a lékařům, ale i astronautům na Mezinárodní vesmírné stanici.

Marek Sokol je doktorand z výzkumné skupiny biomechaniky a asistivních technologií (VS BAT) na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně. V rámci Českého antarktického výzkumného programu Masarykovy univerzity byl Marek vybrán jako člen expedice na stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse.

„Byl to nejen test fyzické a psychické odolnosti, ale také příležitost ověřit technologie, které vyvíjíme v Kladně,“ říká Marek. Jeho úkolem bylo nepřetržité monitorování fyziologických funkcí členů expedice v extrémních podmínkách, včetně měření svalové aktivity (EMG), srdeční činnosti (EKG), saturace kyslíkem (SpO2), dechových parametrů, posturální stability, fyzické aktivity a stresu. Použitá zařízení byla částečně běžně dostupná, ale většina z nich byla vyvinuta a upravena ve výzkumné skupině VS BAT v Kladně. „Cílem bylo nejen ověřit přesnost měření, ale i odolnost technologií vůči chladu, větru a fyzické zátěži,“ dodává vědec. Terénní část expedice zahrnovala výpravy na ledovce Whisky Glacier, Triangular Glacier a Davis Dome či kempování u jezera Monolith, kde vědecký tým přežíval v silném větru a mrazu. „Největší výzvou bylo udržet techniku v provozu – baterie rychle ztrácely kapacitu, prsty mrzly při manipulaci s přístroji, a přesto jsme potřebovali přesná data,“ popisuje Marek podmínky v terénu. Zpětně však vzpomíná na Antarktidu s obdivem: „To ticho a prázdnota kolem, kde slyšíte každý svůj krok, ve mně zanechaly hluboký otisk. Měl jsem představu, co mě čeká, ale realita byla mnohem intenzivnější. Byla to kombinace fascinace a respektu k přírodě.“

Přestože šlo o náročnou vědeckou misi, Marek si našel čas i na symbolické gesto – na směrový sloupek u stanice připevnil kovovou tabulku s nápisem Kladno. „Chtěl jsem propojit nejchladnější místo na světě s městem, kde vznikají technologie, které umožňují zkoumat extrémní prostředí. Byla to malá, ale důležitá osobní připomínka,“ říká.

Z Antarktidy do vesmíru

Expedice na jižní pól pro Marka nebyla koncem, ale začátkem nové kapitoly výzkumu. Tématu extrémních podmínek se věnuje dál – v rámci své disertační práce zkoumá metody hodnocení fyzického a psychického stavu člověka během analogových a vesmírných misí. A výzkum má skutečně nadpozemský přesah: jeho projekt AstroMoWe byl nedávno vybrán Ministerstvem dopravy ČR a Evropskou vesmírnou agenturou mezi čtrnáct českých experimentů doporučených pro možnou realizaci na Mezinárodní vesmírné stanici. „To, co jsme testovali v Antarktidě, teď posouváme do mikrogravitace. Jde o kombinaci biomedicíny, techniky a umělé inteligence – s cílem chránit lidské zdraví nejen na Zemi, ale i ve vesmíru,“ uzavírá Marek Sokol. Expedice v Antarktidě byla organizována Masarykovou univerzitou v rámci dlouhodobého Českého antarktického výzkumného programu. Projekt Marka Sokola je jedním z příkladů špičkového výzkumu mladé generace vědců z Česka, kteří svou prací přispívají k řešení výzev budoucnosti – od změn klimatu po zdraví astronautů ve vesmíru.

Zdroj: 
denik.cz