Spolupráce českých technik - VUT a ČVUT
„Vznik Českého polovodičového centra je výsledkem systematického úsilí členů zakladatelského konsorcia, které trvalo více než půldruhého roku. Během této doby bylo třeba pečlivě profilovat zaměření centra do oblastí, v nichž má český polovodičový průmysl potenciál skutečně úspěšně konkurovat nejen v evropském, ale i v celosvětovém měřítku. Podařilo se soustředit, propojit a sladit zájmy všech, kdo se v ČR v polovodičovém odvětví pohybují na platformě Národního polovodičového klastru. Ať už jde o průmysl, státní správu, regiony nebo vysoké školy, které mají nelehký úkol – zajistit dostatečné personální kapacity pro český polovodičový průmysl prostřednictvím svých absolventů, na čemž VUT usilovně pracuje, například otevřením specializovaných studijních programů,” řekl Ladislav Janíček, rektor Vysokého učení technické v Brně. Právě VUT, pro které jsou polovodiče významnou strategickou oblastí, koordinovalo přípravu Českého polovodičového centra a zároveň bude jeho sídlem. „Myslím, že velkou roli v tom, že jsme se stali koordinátorem, hrálo to, že zde přes 20 let úspěšně rozvíjíme spolupráci s firmou onsemi, v Brně také vznikl Národní polovodičový cluster. Máme tu navíc laboratoře s čistými provozy, takže tu máme pro čipy připavenou infrastrukturu. Velmi si cením toho, že jsme s ČVUT dokázali nalézt takovéto partnerství. Spolupráci s ČVUT považuji za zásadní, protože i když si sečteme dohromady naše kapacity, tak možná máme co dělat, abychom byli schopni vyprodukovat dostatek odborníků,“ dodal Ladislav Janíček. České polovodičové centrum má podobu šestičlenného konsorcia, jehož součástí jsou dvě největší české technické univerzity – VUT a ČVUT, společnosti onsemi a Codasip, Národní polovodičový klastr (CNSC) a inovační agentura JIC. Financování centra je pro první čtyři roky jeho činnosti zajištěno z prostředků evropské iniciativy Čipy pro Evropu a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve výši cca 100 milionů Kč. „Ministerstvo školství podporuje výzkum a vzdělávání v oblasti polovodičových technologií. Vznik Českého polovodičového centra jsme podpořili i finančně, protože ho vnímáme jako důležitý krok ke zvýšení konkurenceschopnosti Česka nejen v oblasti polovodičů, ale i dalších klíčových digitálních technologií. Věřím, že tato podpora posílí spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem a přispěje k lepšímu postavení České republiky v evropském prostoru,“ doplnil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Podle řečníků by mělo přibýt do roku 2030 v Česku 9 tisíc odborníků pro polovodičový průmysl, čemuž má napomoct tzv. kontraktové financování. Rektor VUT Ladislav Janíček upřesnil, že v užší oblasti oborů souvisejících s výrobou polovodičů jako je mikroelektronika či navrhování čipů by mělo každoročně končit kolem 300 absolventů namísto dnešních 100–150. „V roce 2030 bychom v oblasti designu čipů potřebovali mít takových 900 až tisíc absolventů“ říká Janíček. Vysoké učení technické nabízí už i bakalářský a magisterský studijní program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie. Technické obory se však podle něj potýkají s malým zájmem uchazečů a velkou mírou nedokončení studia, proti čemuž se VUT snaží bojovat popularizací matematiky, fyziky a chemie na středních školách, spolupracuje s učiteli těchto předmětů, pořádá setkání učitelů těchto předmětů. Náročnost předmětů na VUT se zase snaží rozložit do více let než jen do prvního ročníku. „Není to o tom, že by na to studenti neměli a bylo je kvůli tomu třeba v prvním ročníku vyhodit, ale často jim chybí úplné základy. My v prvních ročnících vyrovnáváme znalostní úroveň ze středních škol,“ říká Janíček.Vznik Českého polovodičového centra (Czech Semicondunctor Center, CSC) označují aktéři za klíčový krok pro český i evropský polovodičový sektor, který naplňuje cíle Národní polovodičové strategie. Ta vznikla s ohledem na nutnost posílení evropské i české soběstačnosti v oblasti čipů pod vedením Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem vlády a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jejím cílem je mimo jiné právě vybudování národního kompetenčního centra a zvýšení počtu odborníků, čemuž CSC výrazně napomůže. Realizace CSC je současně podporována evropskou iniciativou „Čipy pro Evropu“, která si klade za cíl posílit technologické kapacity a podporovat inovace v oblasti návrhu a výroby pokročilých čipů, a přispívá tak k dosahování cílů stanovených pro celou EU v Evropském aktu o čipech. Světový polovodičový průmysl dosahuje hodnoty 600 miliard dolarů ročně. Evropa má v současnosti 8% podíl na světové produkci čipů, jejím cílem je dosáhnout v roce 2030 20% podílu, na podporu tohoto sektoru by mělo jít 43 miliard eur, měly by například vzniknout prototypovací linky pro čipy.
Česko jako jeden z klíčových evropských regionů v oblasti polovodičů
Centrum zapojuje ČR do vznikající evropské sítě kompetenčních center. Podobná kompetenční centra budou vznikat ve všech členských státech EU a sehrají klíčovou roli v podpoře malých a středních podniků v oblasti polovodičových technologií. České polovodičové centrum bude aktivně spolupracovat s dalšími evropskými kompetenčními centry, což potvrzuje i Společné prohlášení o centrech kompetencí pro polovodiče, vydané aliancí Silicon Europe. „Založení Českého polovodičového centra je strategickým krokem pro budoucnost naší země. Jde o klíčový projekt, díky kterému si Česká republika udrží konkurenceschopnost, ale i bezpečnost a technologickou suverenitu v době, kdy o tyto hodnoty probíhá globální zápas. Svět je rozdělený, vyspělé ekonomiky se navzájem přebíjejí celními přirážkami, každý si hledá cestu, jak být silnější a nezávislejší. Silnější nebude ten, kdo vytěží víc uhlí, ale kdo bude technologicky vyspělejší. Umět v této chvíli vyrábět čipy bude jednou z nejsilnějších konkurenčních výhod. Česko má díky tomu všechny předpoklady, podle organizace Silicon Europe patříme v této oblasti mezi 5-7 nejvyspělejších evropských regionů. Máme tu silné domácí i zahraniční firmy, které zvládají celý proces od návrhu až po výrobu, máme tu úspěšné univerzity, které spolupracují s průmyslem, máme tu silnou koncentraci elektronové mikroskopie, bez které se výroba čipů neobejde,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala, který také připomněl své vystoupení na konferenci Česko na křižovatce před dvěma lety, v němž zdůraznil, že musíme být ekonomikou, která těží z technologií s vysokou přidanou hodnotou, mezi které právě čipy patří. Přáním Petra Fialy je, abychom byli jedním z hlavních evropských center výroby čipů a aby měl čipový průmysl zajištěnou stabilní každoroční investiční podporu ve výši 300 milionů korun. „Zahájení Českého polovodičového centra považuji za klíčový krok k posílení strategické nezávislosti Evropy. Pandemie covid-19 jasně ukázala, jak zranitelná může být naše ekonomika při výpadku dodávek z Asie, což narušilo celé dodavatelské řetězce,“ uvedl k otevření centra Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace.
Služby pro firmy
Kompetenční centrum bude poskytovat kvalifikované služby dle požadavků Čipy pro Evropu v oblasti návrhu čipů, zejména pro začínající a malé firmy. Soukromým firmám poskytne mentoring, finanční poradenství, přístup k pilotním linkám a k celoevropské designové platformě. To podnikům umožní rychlejší a levnější vývoj nových produktů, usnadní testování i malosériovou výrobu. Cílem je především rozvoj takzvaných fabless firem, tedy společností, které se soustředí na návrh a aplikace čipů, a jejich výrobu outsourcují. Ředitelem centra byl ve výběrovém řízení vybrán Karel Masařík, zakladatel a ředitel pro inovace společnosti Codasip. To, že ředitelem centra bude člověk se zkušeností ze soukromého sektoru a nikoliv „jen“ akademik považuje rektor VUT Ladislav Janíček za naprosto zásadní věc. „Velmi si cením spolupráce s průmyslovými partnery. Potřebujeme průmyslovou kulturu přenést na univerzity a univerzity se dnes už dávno nechovají jako rigidní systém. Je klíčové, že kompetenční centrum vybudoval světově konkurenceschopnou firmu v oblasti vývoje mikroprocesorů a který do akademického sektoru přinese život.“ V to věří i sám Karel Masařík: „Jako přední dodavatel RISC-V (pozn. red. otevřený standard pro návrh procesorů) bude Codasip silně přispívat k úspěchu centra. Ve společnosti už ale nefiguruji jako jednatel nebo ředitel,“ doplnil Karel Masařík. Domnívá se, že to, co byl schopen vybudovat ve firmě, bude umět replikovat i ve větším rozsahu v kompetenčním centru: „Naučil jsem se dosahovat stanovených cílů. Musíme se umět zaměřit na to, co jsou naše priority a do těch investovat.“ Jak ale tyto priority určit? Podle Masaříka se lze orientovat podle toho, co je klíčové pro HDP České republiky, a tím je podle něj automobilový průmysl, dále za důležitou považuje kyberbezpečnost, energetiku, strojové učení a letecké a kosmické technologie. V budoucnosti by k těmto prioritám možná přiřadil ještě biotechnologie. „Nyní tvoříme jakýsi katalog produktů, které budeme schopni nabídnout podnikům, ať už je to v oblasti financování nebo ochraně duševního vlastnictví.“ Co se týče financování, ale i různých mentoringových služeb, tak v této oblasti bude hrát důležitou roli Jihomoravské inovační centrum (JIC „V oboru jsme pomáhali psát úspěšné příběhy firem jako Dynanic a Nenovision a nyní chceme podpořit vznik alespoň šesti nových polovodičových startupů, pomoct firmám získávat investice pro jejich rozvoj a usnadňovat přenos znalostí z univerzit. Tento přístup považujeme za klíč k posílení konkurenceschopnosti Česka i Evropy v polovodičovém průmyslu,” okomentoval Petr Chládek, ředitel inovační agentury JIC, který zmiňuje přípravu venture kapitálového fondu, který by měl v následujícím roce spustit první kolo financování, ve kterém plánuje rozdělit 350 milionů Kč, které získal jak od soukromých firem, tak od Jihomoravského kraje. JIC by rád pomohl ke vzniku 5-10 nových startupů v polovodičové oblasti, což podle něj není nereálné.