Vídáme řadu záběrů z bojišť, kde přebírají drony vůdčí roli. Jaká je skutečná schopnost současných technologií s implementací umělé inteligence?
Současná úroveň umělé inteligence drasticky rozšiřuje schopnosti dronů, ať už řízených, či autonomních. V zásadě jde o možnosti rozpoznávání cílů, objektů, ale i o efektivitě letu. To znamená délka doletu, schopnost vyhnutí se překážkám a tak podobně. Samozřejmě pak jde o plnění úkolů, rozpoznávání prostředí, kde je dron nasazen a určování cílů. V zásadě lze říci, že čím je dron větší, tím má více možností výpočetního výkonu a rozpoznávání v reálném čase, tedy využití složitějších algoritmů.
To malé drony neumí?
Umí, ale vzhledem k rozměrům v nich nemůže být tak náročná, obsáhlá výpočetní technika a dochází k výraznému zpoždění. Ten dron pak nemá možnost vyhodnocení v reálném čase a být tak výrazně efektivnější, ale třeba jednou za několik vteřin. To pak s ohledem na rychlost znamená výrazné nepřesnosti a omezení schopností. Nicméně stejně je drtivá většina dronů ovládaná člověkem na dálku. Až třeba na takzvané kamikaze, tedy sebevražedné drony, a to především na straně Ruska. Rusko tolik nepřemýšlí nad tím, kam ten dron dolétne, dopadne, co zboří, nebo co a koho zasáhne.
Jak to myslíte?
Rusko tolik nepřemýšlí nad tím, kam ten dron dolétne, dopadne, co zboří, nebo co a koho zasáhne. Pokud tedy takový dron zasáhne místo vojenského objektu třeba panelák, není to pro ně žádný velký problém. Neřeší to, jak ukazují záběry a zkušenosti z bojiště na Ukrajině. Všichni víme, že se to děje. Ukrajinská strana se tak nechová, hraje podle mezinárodního práva a toto si dovolit nemohou. Mají svědomí.
Ruská strana podle vás nemá svědomí?
Oni se snaží lidi naprosto vydeptat, podrývat psychiku obyvatelstva, Ukrajiny. Používají metodu spálené země, která funguje tisíce let. Pokud je nějaký stát ovládaný diktaturou, tak podle svého úhlu pohledu prostě ohledy nebere.
Ukrajinské bojiště se stalo i pomyslnou laboratoří technologií. Akceleruje válka vývoj technologií a umělé inteligence?
Rozvoj umělé inteligence vnímáme nejvíc za posledních deset let. Zejména poslední roky vidíme, co dokážeme z neuronových sítí vygenerovat. Primární pokrok je ve zpracování obrazu, generování souvislého textu. To sice nemá přímou vojenskou aplikaci, ale hraje to důležitou roli v informační válce. Efekt umělé inteligence neakcelerovala přímo válka, ale vkládaný kapitál do těchto technologií. Větší mírou užití, výrazným zvýšením výroby, roste globální poptávka po hardwaru, ale i výpočetním výkonu. Tím jsou součástky levnější, takže se výrazně snížila cena a drony jsou tak dostupnější a mnohem levnější než před několika lety. A jsou samozřejmě i schopnější. Íránci například díky tomu mohou velmi levně postavit dron ze součástek z Číny, což by bylo před několika lety výrazně dražší. Vliv války je tak podvojný.
Nahradí tedy tímto tempem dron člověka? Je vojenský dron už nyní schopen operovat samostatně, identifikovat cíle, pěchotu, techniku a rozlišovat přátelské a nepřátelské strany?
Je důležité rozlišovat schopnosti a politická rozhodnutí, nebo rozhodnutí velení armád. Co se týče technických schopností, tak odpověď je jednoznačně ano. Musíme si ale říci, co je definicí toho, že dron nebo střela jsou autonomní. Už raketa V2 vyvinutá nacisty a odpalovaná na Londýn byla autonomní. Prostě letěla a někam dopadla. Nikdo ji neovládal. Pokud nám tedy stačí to, že technologie někam dolétne a nezajímá nás kam a co zasáhne. S umělou inteligencí a algoritmy jsou schopnosti sice o něco lepší, ale pořád je zde určitá míra nespolehlivosti v tom, jak se dron rozhodne, kde vybouchne, nebo svrhne nálože. Takže ano, po technické stránce to rozhodně možné je.
A to politické, respektive velitelské rozhodnutí?
Politické rozhodnutí nechat dron někam dopadnout? To je v západních armádách naprosto nemyslitelné. Není možné, aby padlo takové rozhodnutí, protože je i důležitá odpovědnost za příkaz, nebo rozkaz někomu potenciálně ublížit. Vždycky se počítá s tím, že tam mohou být v takovém případě nějaké nepředvídatelné ztráty na civilistech. To se ale bavíme o západním myšlení. Rusko je jiné.
Jaké jsou možnosti obrany před takovým dronem, nebo hůř, rojem dronů? Předpokládám, že rušičky už dnes nebudou úplně efektivní, když se bavíme o lhostejnosti útočící strany a využití prvků umělé inteligence? Zbývá tak jen fyzická likvidace?
Samozřejmě fyzická likvidace je možná vždy. Na druhou stranu ten dron není úplně uzavřená jednotka. Musí nějakým způsobem komunikovat, typicky pak v roji i mezi sebou. Musí se nějak navigovat. Existují systémy narušení nebo převzetí kontroly. Záleží na tom, jakou ten dron má senzoriku, na jakém systému běží. V běžných, komerčních dronech jsou implementovány protokoly, skrze které je lze donutit přistát, či převzít kontrolu. Uvedu příklad. Mezi dronem a ovladačem či operátorem je nějaké spojení, signál. Začátkem protiopatření je tedy toto aktivně rušit a případně techniku oslepit. Třeba kameru laserem. Vždycky je nějaká možnost, než jen dron fyzicky zneškodnit. Čím složitější dron je, tím je více možností jej vyřadit z provozu.
Ale co v případě zahlcení systémů obrany v případě rozsáhlého nasazení roje dronů?
Pokud jsou drony u sebe, útočí v nějaké formaci, zkrátka jsou blízko sebe, je jednodušší je nějakým způsobem vyřadit. Záleží to vždy na konkrétní situaci. A podstatný je čas. V minulosti jsem například pracoval na systémech kontroly perimetru, například letiště. Tam je samozřejmě dron ve vzduchu obrovským rizikem. Letadla nemohou přilétat a ani odlétat. Hraje se tedy o čas a včasnou identifikaci pomocí například kamerových systémů po obvodu hlídaného prostoru. To je ale těžko aplikovatelné na bojišti. Běžně používaný dron na bojišti je malý a pravdou je, že často nemusí být jiných možností, než fyzické likvidace. A ano, ta může být náročná vzhledem k rychlosti a pohybu. Využívají toho obě strany. Třeba Ukrajina tak může být úspěšná a i byla při útocích na cíle hluboko v Rusku. Detekce je opravdu nesnadná.
Dá se tedy říci, že drony, respektive autonomní systémy, převezmou vůdčí roli na bojišti vzhledem ke své efektivitě?
Pro každou armádu je nasazení různé techniky na bojišti otázkou ceny. A to jak peněz, tak ceny lidského života, pěchoty, živé síly. Ke konci první světové války se ukázala jako rozhodující těžká technika a dělostřelectvo. Díky obrovským investicím do těchto prostředků se podařilo prolomit obranné linie. Druhá světová válka pak kromě tanků a dělostřelectva přinesla letectvo. Opět obrovské investice. A nyní, v této válce na Ukrajině, se prosazují drony, které jsou čím dál levnější. Takže rozhodně budou tyto prostředky čím dál více využívány a budou mít čím dál významnější dopad.
Když se podívám na naší armádu, která byla dlouhodobě podfinancovaná a nyní nakupuje drahé systémy, například stíhačky F-35, moderní bojová vozidla pěchoty CV90 a tak podobně, nejsou to tedy trochu zbytečné investice, když se dá očekávat, že dominanci na bojišti převezmou drony? Nepřijde taková technika třeba jedním dobře cíleným rojem dronů nazmar? Jinak řečeno nepřipravujeme se nákupy na minulou válku?
To je složitá otázka, každopádně si myslím, že je potřeba do určité míry obojí. Jak modernizace a nákupy špičkových vojenských technologií, třeba F-35, tak i dronů. Česká armáda je ale v úplně jiné situaci než ukrajinská, která čelí dramaticky jiným výzvám. Ukrajině by samozřejmě nyní nedávalo smysl kupovat F-35, když neovládají vzdušný prostor. My nejsme ve válečném stavu, i když se můžeme o tom hádat, protože v kyberprostoru ty útoky probíhají. Ale naše nákupy mají několik rovin. Jedna rovina je politická, protože tím, že získáme F-35, tedy aktuální vlajkovou loď bojových letounů NATO, deklarujeme, že jsme ochotní pro naší obranu dělat mnohem víc. Ukazujeme, že si uvědomujeme hrozby a technika bude o několik tříd jinde, než má náš potencionální vojenský nepřítel. Dokazujeme tím připravenost a odhodlanost. Ukrajina například neměla lepší schopnosti svého letectva než Rusko a tak ztratila kontrolu nad svým vzdušným prostorem.
A ta druhá rovina?
Odstrašení. Jsme součástí NATO a pokud by se schylovalo k nějakému konfliktu blízko našeho území, jsme schopni nasadit to nejlepší. Lepší, než má potencionální nepřítel a ten by si pak musel rozmyslet, jestli se mu vyplatí jít do konfliktu s tak silným protivníkem, který jej dalece technologicky převyšuje. Neznamená to ale, že můžeme zavírat oči před vývojem na frontě, hrozbou dronů a spoléhat jen na špičkové letectvo, tedy konvenční stíhačky. To ale rozhodně česká armáda nedělá. Nezavírá oči. Jde technologicky a vývojem dál. S Univerzitou obrany jsem například spolupracoval na rozhraní online monitoringu životních funkcí vojáků. Přehledu zranění a toho, aby velitel byl v obraze, dokázal situaci analyzovat a měl skvělý přehled o situaci a také zajistil efektivní pomoc pro záchranu života svých lidí.
Hovoříte o vývoji. Jak si stojí Česko v oblasti dronů a jejich vývoje v porovnání se světem?
Česko má výhodu v obrovském množství chytrých a talentovaných lidí. V tomto ohledu i výborném průmyslu, kde mimo jiné drony vyvíjíme a vyrábíme. Spousta na Ukrajině používaných dronů je od nás. Včetně vývojových prototypů. Jsou tak osvědčené v boji a proto pokud se česká armáda rozhodne vybudovat nějakou dronovou letku, což se možná děje, jenom o tom nevíme, může využít know-how a místní dodavatele.
Marek Miltner - Vzdělání získal nejen na Českém vysokém učení technickém, kde vyučuje a je vědeckým pracovníkem, ale také na univerzitách v Cambridge a Washingtonu D.C. Podílel se na řešení řady výzkumných a aplikačních projektů v rámci grantů vědy a výzkumu, v rámci studií vedl a podílel se na projektech ve veřejné sféře, zejména pro Armádu České republiky i pro průmyslové podniky, například Zentivu, ČEZ, PRE, výrobce radiolokátorů Retia a tak další.