Datum zveřejnění: 
6. 5. 2024
Je to přesně 30 let od chvíle, kdy se Velká Británie znovu pevně spojila s kontinentální Evropou. Tehdejší francouzský prezident François Mitterrand a britská královna Alžběta II. totiž zahájili provoz v železničním tunelu pod Lamanšským kanálem. Dvojici železničních tunelů, které měří 50 km a 450 m, stavěli dělníci celkem šest let. Další desítky let předtím ale zabralo plánování. Na anglické straně ústí tunel u města Foxen nedaleko přístavu Dover a ve Francii pak poblíž města Calais. Na straně Velké Británie leží tunel pod zemí v hloubce přes 9 km, na té francouzské straně pak v hloubce 3 km. Dělníci k jeho ražení používali celkem 11 takovýchto strojů, které pracovaly současně z obou stran kanálu. V době, kdy na staveništi panovala největší aktivita, pracovalo na stavbě 15 000 lidí a denní náklady byly okolo 3 milionů liber. První železniční tunel dělníci z Francie a Británie spojili po třech letech v květnu 1991. No, a takto už vypadají všechny tubusy, tři tubusy toho tunelu z čelního pohledu, dva jsou železniční po stranách a jeden servisní je uprostřed. Nahoře je pak vidět jejich propojení, které vyrovnává tlak vzduchu, když se uvnitř ve vysoké až stošedesátikilometrové rychlosti pohybují vlaky. Prostřední tunel slouží pro údržbu, ale taky pro případný zásah hasičů, policistů a záchranářů u nehody. Používají k tomu takováto speciální úzká vozidla. V provozu jsou vždy nejméně dvě a na místě havárie by měly být do 10 minut. Více informací teď doplní Jiří Barták z katedry geotechniky Fakulty stavební ČVUT. Dobré ráno, pane profesore.

Dobré jitro. Tak jak mimořádná stavba to byla nebo stále, pořád je?

 

Barták

--------------------

Je to doopravdy mimořádná stavba jenom tou svou délkou. Protože on je to doopravdy druhý nejdelší tunel v Evropě, třetí nejdelší tunel na světě a ještě se to může změnit, až se dokončí Brennerský tunel, tak trošku to pořadí změní. Nicméně je to významná stavba, která se plánovala od Napoleonových dob, vy jste to trošku naznačil.

 

Moderátor

--------------------

Tunely silniční nebo železniční se staví, ale často vedou na pevnině. to, že tohle je pod mořem, to bylo to, v čem je ta stavba výjimečná nebo stále je.

 

Barták

--------------------

Ta ražba pod tím mořem je sice zvláštní, ale i ten nejdelší tunel na světě Sejkanskej má taky část 25 km pod mořem, nechá se pod tím mořem vlastně v zásadě v té hornině razit stejným způsobem, jako když to děláme pod pevninou, samozřejmě ty průzkumný práce jsou horší, ty sondy do toho dna skrz těch 50 m tý vody jsou složitější, nicméně ta ražba vlastní v té hornině, kterou si tam vynašly jako výhodnou, takový to byly slínovce třetihorní, ta je stejná téměř, jako když jsme na pevnině.

 

Moderátor

--------------------

Součástí toho tunelu jsou ale taky dvě podmořské jeskyně pro spojení obou železničních tunelů. To je možná specifikum právě toho podmořského tunelu.

 

Barták

--------------------

Tak teď nevím přesně, co myslíte těmi jeskyněmi, jestli máte na mysli takový ty kaverny nebo komory pro přejezd těch vlaků možných? To jsou dvě veliký takový kaverny, který umožňují přejezd z jednoho toho tunelu, který byl vidět, do druhého. Normálně je to zavřený, ale jsou tam obrovský posuvný dveře, který jsou spojený se signalizací, když jde k nějakému nebezpečí. události, aby ty vlaky mohly z jednoho tunelu přijet do druhého. Je to rozdělený po 13 km zhruba, jsou tam dvě tyhlety, jak jste řekl, jeskyně, ale jsou to takový komory velký a je to důležitý bezpečnostní prvek.

 

Moderátor

--------------------

Jak náročné bylo budování ve smyslu toho, aby se zkrátka trefily ty obě čety, které šly proti sobě, do správného místa? To muselo být asi na centimetry.

 

Barták

--------------------

Ano, to máte pravdu, ale teďka, když je doopravdy možnost používat satelitní prostředky, tak to nebylo tak strašný, i když nakonec prostě přece jenom nějaká nepřesnost vyjde, o tom není pochyb. Při těch mnoha kilometrech ale ten rozdíl nebyl příliš veliký, ve směru to bylo asi 35 cm a ve výšce jenom 5 cm.

 

Moderátor

--------------------

Dnes si tedy připomínáme, že to je 30 let od otevření, jakou životnost má takový tunel? Je to věc, která vydrží dlouho, když se bude o ni správně starat?

 

Barták

--------------------

Určitě. Minimálně teda 100 let, ale ono to vydrží mnohem dýl,.starý tunely jsou ještě. Jenom, že ta údržba potom samozřejmě se prodražuje, ale ta životnost je doopravdy velmi dlouhá, těch 100 let je taková oficiálně uvažovaná životnost.

 

Moderátor

--------------------

A to, že většina vede pod mořem toho tunelu, má na tu životnost nějaký vliv, je potřeba dělat ty údržby častěji? Zkrátka kvůli prosakování vody v tom tlaku.

 

Barták

--------------------

Ano, to máte pravdu, ony jsou tam ty průsaky, evidentně tam jsou. Nakonec na tom dlouhém tunelu to není nic divného. A je tam pět čerpacích stanic, dvě čerpací stanice jsou pod pevninami a tři čerpací stanice jsou přímo pod mořem a samozřejmě ta voda ovlivňuje ty instalace, navíc je tam chladící systém, kdy tahleta studená voda je trubkama rozváděna po těch tunelech, aby to likvidovalo to teplo z těch vlaků, co tam projíždějí, čili údržba tohohletoho systému dá přece jenom jako nějakou práci, no.

 

Moderátor

--------------------

No, a když budeme mluvit právě o tom, jak je zajištěna bezpečnost v tom tunelu, protože to je asi taky zásadní téma, jak já už jsem tady naznačoval, ten prostřední servisní tunel, ale co dalšího ještě zabezpečuje vlastně bezpečný průjezd nebo bezpečnost vůbec?

 

Barták

--------------------

Po takových 370 m jsou tam příčný propojky do toho středního servisního a bezpečnostního tunelu, protože když dojde doopravdy k nějaké mimořádné události, zejména při požáru, tak je potřeba, aby ty pasažéři měli možnost přejít někam, kde doopravdy je vzduch pro ně nezávadný, no, a to umožňují tyhle příčný průchody do toho servisního a bezpečnostního tunelu, to se všecko musí udržovat, jsou vzduchotěsný dveře, pečlivě se to sleduje průběžně, aby to doopravdy všecko fungovalo. Navíc tam požáry již byly, v tom devadesátým šestým roce velikej požár, ale všichni lidé to přežili, protože doopravdy mají možnost utéct do toho servisního tunelu.

 

Moderátor

--------------------

Právě ty požadavky na bezpečnost bylo to, co nejvíc ten tunel prodražilo, celkem vyšel na devět miliard liber, tak právě ty bezpečnostní požadavky byly třeba velkou součástí toho rozpočtu?

 

Barták

--------------------

Ano, rozhodně značnou část teda vytvořily taky nutnosti injektáží, to horninový masivum, na některých místech začala doopravdy pronikat voda do těch ražeb, tak se musel masiv injektovat v dost velkým rozsahu. To zvedlo taky ty náklady, ale samozřejmě tyhlety bezpečnostní požadavky, aby všecky splnili. To byla další položka, o dost se to prodražilo, jak jste řekl, hodně, o 80–100 procent.

 

Moderátor

--------------------

A co vlastně ještě třeba během stavby se ukázalo, s čím se nepočítalo? Co ukázala až ta samotná stavba, na co se muselo reagovat během stavby?

 

Barták

--------------------

Právě se muselo reagovat na takový ty zlomový a poruchový linie, protože oni nejdřív vyrazili ten servisní tunel, to byl takový jako průzkumný tunel, ten končil v roce 90 už, na konci roku, a přitom objevily se doopravdy tyhle ty poruchy a zejména na francouzský straně a muselo se injektovat, jinak potom ty vlastní štíty už projížděly celkem dobře.

 

Moderátor

--------------------

A ta spolupráce Francie, Anglie, tam bylo všechno bez problémů? Měl někdo nějaké hlavní slovo, když třeba byly neshody?

 

Barták

--------------------

Ne, ono to byl doopravdy konsorcium Angličanů a Francouzů se soukromým kapitálem, čili oni spolu vycházeli, ale jistý soutěžení, kdo bude dřív v tý polovičce, to tam bylo, prostě ta rivalita jakási technická byla, nicméně právě proto, že ty Francouzi měli veliký problém s těmi injektážemi, tam teklo mnohem víc vody, tak se Angličani dostali dál za polovinu, nebylo to v polovičce, ale bylo to blíž ku Francii, to setkání.

 

Moderátor

--------------------

Jiří Barták byl naším hostem, moc děkujeme, pane profesore, mějte se hezky, na shledanou.

Zdroj: 
Česká televize - Studio 6