Datum zveřejnění: 
3. 5. 2024
Čeští farmáři by se v brzké době mohli začít věnovat kromě zemědělství také produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Poslanci totiž schválili novelu zákona o zemědělském půdním fondu, která mimo jiné umožňuje na zemědělské půdě nejen hospodařit, ale také postavit fotovoltaické panely. Více už proberu s Jiřím Bímem z Fakulty elektrotechnické ČVUT , který je také vedoucím sekce agrovoltaika Solární asociace, dobré odpoledne.

Bím

--------------------

Dobrý den.

 

Moderátorka

--------------------

Podle Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního by mohly agrovoltaické výrobny vzniknout až na 70 tisících hektarů zemědělské půdy v Česku. Je to reálné, dá se odhadnout, kolik elektřiny by se tak mohlo vyrobit?

 

Bím

--------------------

Já si myslím, že toto číslo je velmi vysoké, a to právě i z toho důvodu, že ten potenciál té agrovoltaiky z toho zemědělského pohledu je v České republice víceméně neomezený, protože jestli ta agrovoltaika má nějaké omezení, tak je to spíš to energetické, čili nějaké to připojení do té sítě, čili 70 000 ha, to je velmi vysoké číslo, které si myslím, že to by znamenalo nějakých 70 gigawattů instalovaného výkonu a v dnešní době máme v Čechách instalované 3 GW včetně střech, takže to je opravdu velmi vysoké číslo.

 

Moderátorka

--------------------

No, ale co je reálné z vašeho pohledu?

 

Bím

--------------------

Já si myslím, že jsme si stanovili takový interní cíl, který by byl nějaký 3 GW do roku 2030 v agrovoltaice, a to si myslím, že by bylo velmi velký úspěch, kdybysme tohoto dosáhli, nicméně i při představení nějakých třeba 15 GW v agrovoltaických systémech, tak bysme potřebovali třeba 0,2 %, zemědělské půdy.

 

Moderátorka

--------------------

Zákon stanoví podmínky, za kterých zemědělci mohou agrovoltaiku provozovat, jaké jsou a komplikují její rozvoj, nebo spíše pomáhají? Připomínám, že zatím to nebylo opraveno vůbec, takže jak se to posunuje?

 

Bím

--------------------

Ano, ta legislativa vlastně bude doplněna vyhláškou, která bude specifikovat povolené kultury právě pro ty agrovoltaické systémy, kde zatím stále se bavíme o primárně trvalých kulturách, což jsou sady, vinice a chmelnice, a samozřejmě ta agrovoltaika může mít mnohem širší využití, takže asi tou hlavní bariérou stále ještě zůstává velmi omezený výčet těch plodin, kde samozřejmě tzv. vertikální systémy ve spojení třeba s pěstováním zeleniny nebo s nějakou pastvinou by mohly být také v České republice velmi efektivní.

 

Moderátorka

--------------------

Jaké jsou náklady, dejme tomu, na hektar, na instalaci fotovoltaických panelů ve srovnání s těmi zemědělskými plodinami a také na jejich následnou údržbu?

 

Bím

--------------------

Ta agrovoltaika ve srovnání třeba s fotovoltaikou je o nějakých třeba 15–20 % dražší a pro toho zemědělce samozřejmě ty náklady na tu technologii se vlastně nedají srovnat jako s náklady na pěstování běžných plodin, ale samozřejmě potom zase ty výnosy jsou z prodeje té elektrické energie, jsou zase, zase jiné, takže vlastně ta ekonomika se tam vždycky dá najít a vždycky bude záviset na konkrétním projektu a na té spolupráci toho zemědělce s tím energetikem.

 

Moderátorka

--------------------

Podle zastánců agrovoltaika pomáhá přímo i zemědělské výrobě, protože panely zastiňují plodiny, které se pod nimi pěstují, zase na druhou stranu nekomplikují manipulaci nebo pohyb na těch polích, nezvyšuje to de facto náklady?

 

Bím

--------------------

No, tam ano, samozřejmě, když vezmete třeba ty vertikální systémy, tak tam samozřejmě ten traktor bude muset projet víckrát. Na druhou stranu při dnešních těch, řekněme, extrémních výkyvech počasí, kdy jsou v létě dlouhá vedra, teďka jsme byli svědky velmi intenzivních jarních mrazů, tak tam právě ta agrovoltaika může mít svou roli a místo toho, aby zemědělci pomohla celá produkce, tak vypěstuje třeba 80, 90 % toho, co by vypěstoval. bez agrovoltaiky, to může být realita dnes, za nějakých pět, 10 let může agrovoltaika být tím nástrojem, který naopak, jako je to dneska v jižní Francii, začne zvyšovat právě i ty zemědělské výnosy.

 

Moderátorka

--------------------

Jak velký zájem o agrovoltaiku u zemědělců v Česku registrujete?

 

Bím

--------------------

Registrujeme relativně velký zájem, jelikož právě třeba ovocnáři dneska, jak víme, s cenou, s cenou nějakých komodit, například jablek, relativně bojují, takže ten jejich zájem nějakým způsobem ukotvit své ekonomické aktivity a vlastně pomoci i té produkci, tam je veliký, takže ti zemědělci se o to zajímají, ale primárně zatím právě o ty trvalé kultury, anebo o ty povinně zatravněné plochy, které oni dneska musí vymezovat díky nařízení Evropské unie, tak tam také reflektujeme velký zájem ze strany zemědělců.

 

Moderátorka

--------------------

Tolik Jiří Bím z Fakulty elektrotechnické ČVUT , garant agrovoltaiky v Solární asociaci, děkuju mockrát, na slyšenou.

Zdroj: 
Český rozhlas Plus