Datum zveřejnění: 
20. 4. 2024
Potom, co UNESCO Česku napsalo, že má být železniční most na pražské Výtoni zachován, se boj o něj ještě dál vyostřuje. Správa železnic totiž přišla s tím, že UNESCO při rozhodování pracovalo jen s účelovými dokumenty, které dodal bývalý pražský náměstek pro dopravu.

Kulturní památka, která je důležitou součástí panoramatu Prahy, tak argumentovalo UNESCO v dopise zaslaném Česku ve snaze objekt zachovat

'Zjistili jsme, že převážná část dokumentů byly dokumenty, které tam zaslal bývalý náměstek Scheinherr. Nebyly tam doloženy úplné průzkumy té mostní konstrukce, které se v minulosti dělaly,' říká Pavel Paidar ze Správy železnic.

Podle bývalého náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) je to ale jinak a všechny dokumenty má UNESCO k dispozici.

'Když já jsem byl náměstek, tak jsem připravil rekonstrukci obou dvou lávek pro pěší. Správa železnic se vyjádřila, že s opravou souhlasí, protože sama připravuje rekonstrukci celého mostu. Pak přišla nějaká změna uvnitř té organizace i přesto, že most je památkově chráněný. Začali připravovat nový most,' vysvětluje Scheinherr.

Ten se angažoval už v případu havarijního stavu Libeňského mostu, který také chtěl zachránit, a dokonce v roce 2015 založil iniciativu 'Libeňský most nebourat, nerozšiřovat.'

'U Libeňského mostu jsme byli svědky odkládání oprav deset let, a stejně se musí postavit nový, tak bychom se z toho měli poučit a urychleně postavit ten nový trojkolejný most na Výtoni,' kritizuje předseda kontrolního výboru na magistrátu a opoziční zastupitel Ondřej Prokop (ANO).

Ministerstvo dopravy o budoucnosti železničního mostu jedná s organizací UNESCO. 'První schůzka už proběhla s tím že oni by se teď měli přijet podívat o Prahy. Zároveň zadáváme studii, která by měla zhodnotit, jestli z historického hlediska dědictví je ten postup takto možný,' uvádí ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Most pod Vyšehradem tak bude minimálně další rok chátrat, stejně jako téměř posledních 70 let. 'My jsme tam dělali na podzim poměrně rozsáhlý diagnostický průzkum. Skutečné korozní oslabení v těch nejkritičtějších místech dosahovalo u některých dílčích prvků až osmdesáti procent,' upozorňuje Pavel Ryjáček z katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební na ČVUT .

Zdroj: 
TV Nova - Televizní noviny