.* Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody dřevostaveb?
U kvalitně provedené dřevostavby oproti zděnému domu zásadní nevýhody nespatřuji. Při správném návrhu a provedení je možné stereotypní pochyby zejména o špatné akustice a přehřívání v létě účinně eliminovat. A výhody? V dnešní době vstupuje do popředí stále víc vliv staveb na životní prostředí. Dřevěná konstrukce bývá k životnímu prostředí zpravidla šetrnější než jiné materiály. Nároky na těžbu, zpracování a následnou recyklaci bývají v porovnání s ostatními materiály nižší. Dále je dřevo skvělým úložištěm CO2. Rostoucí strom navíc vyrábí kyslík. Úžasná vlastnost, kterou žádný jiný materiál neumí. I z tohoto důvodu se ve světě začínají objevovat dřevostavby větších měřítek. Jedná se zejména o bytové domy. Jsem naprosto přesvědčený, že tento trend se u nás brzy začne také projevovat. A další výhoda, která se nedá změřit, zadat do tabulek, kvantifikovat. Estetika dřevěného domu je nakonec to, co je mnohdy pro řadu lidí rozhodující.
* Jak si dřevostavbu správně vybrat a co by nás mělo varovat, že bude lepší jít o firmu dál?
Dřevostavba může být velice spolehlivá. Má ale řadu technických specifik a detailů, které musí být správně provedeny. Doporučuji proto vybírat dodavatele, který má s dřevostavbami zkušenosti, má řadu referencí, na kterých může prezentovat kvalitně odvedenou práci. Obloukem bych se vyhýbal dodavatelům, kteří slibují především skvělou nejnižší cenu a kromě dřevostaveb se věnují široké škále dalších činností.
* Dřevostavba působí díky dřevu příjemně teple, ale jak si v ní udržet příjemně, i když je venku parno? Dřevo také stále "pracuje", musí se člověk smířit s vrzáním a obecně přenosem hluku?
Že se dřevostavby oproti klasickému zděnému domu v létě přehřívají a že je v nich všechno slyšet, je do velké míry mýtus. Zděné domy také už z hlediska udržení teploty v létě nejsou, co bývaly. Dnešní vylehčené zdivo nemá zdaleka takové schopnosti akumulace jako tradiční plné cihly. Přehřívání dřevostaveb lze účinně omezit řadou prostředků. Je to zejména venkovní stínění oken, provětrávaná fasáda, rekuperace a v určitých místech, pokud možno, použití těžkých konstrukcí, zejména v podlahách. Největší slabinou dřevěných konstrukcí z hlediska akustiky jsou stropy. Dřevěné stropy jsou lehké, z toho důvodu jsou akusticky problematické. Nejjednodušší řešení je použití klasické těžké plovoucí podlahy. Přidaná hmotnost se pozitivně podílí na akustickém útlumu. Jde zejména o dupání, takzvaný kročejový hluk.
* Je potřeba v průběhu času dům ze dřeva zvenku nějak ošetřovat nebo udržovat?
Každý dům je potřeba udržovat. Když údržba chybí, dům začne chátrat. Údržba dřevěné fasády se může velice lišit. Můžeme použít obklady, které není nutné chránit nátěrem. Musíme ale počítat s tím, že bude dřevo v čase výrazně měnit barevnost, bude šednout až černat. Navíc bude tato změna různá na každé fasádě podle toho, jak je dům exponovaný slunečním paprskům. Pokud to někomu vadí, nezbude než použít obklad s ochranným nátěrem. U něj je ale nutné počítat po nějakém čase s jeho obnovou.
* Co na dřevostavbách lidé nejvíce oceňují?
To je zcela individuální. Spíš než nějaké konkrétní technické parametry to bývá příjemný pocit v domě, který dýchá dřevem. Technicky může být dřevostavba stejně kvalitní jako zděný dům, ne-li kvalitnější. Důležitý je určitý osobní přístup. Výraznou přidanou hodnotou, kterou již řada lidí vnímá, je vliv na životní prostředí. Tím se ale vracím na začátek.
* Pokud si někdo přeje krb nebo kamna, jsou potřeba nějaké speciální úpravy komínu? Jaké vytápění je vůbec vhodné do těchto domů?
Krby v dřevostavbách nejsou ničím neobvyklým. Komín musí být od dřevěné konstrukce správně oddělený a krb či kamna musí splňovat nutné vzdálenosti od hořlavých konstrukcí dané jeho výrobcem. Systémy vytápění pro dřevostavbu mohou být úplně stejné jako pro zděný dům. V tomto ohledu nevnímám nějaká zásadní specifika dřevěné konstrukce.
* Co dřevostavbám škodí?
Nejen dřevostavbám výrazně škodí voda. Respektive vlhkost a voda, která se dostane do míst, kde být rozhodně nemá. Základní chybou bývá špatné řešení soklu, zejména nedostatečné odsazení dřevěné konstrukce od terénu. Jednoduché pravidlo říká, že by měla dřevěná konstrukce začínat inimálně třicet centimetrů nad terénem. Jednoznačně dává smysl toto pravidlo dodržet. Vysoká vlhkost u paty dřevěné konstrukce totiž může způsobit vážné škody. Dalším velkým rizikem je vlhkost, která hrozí kondenzací při prostupu konstrukcí. Nevhodně provedená nebo poškozená parozábrana, neprolepené spoje, které mají být důsledně utěsněné, to jsou nejslabší místa, kudy vlhkost uniká nejrychleji a může kondenzovat. Plíseň a hniloba pak na sebe nenechají dlouho čekat. Jinak dřevostavba může v dobrém zdraví přečkat bez újmy po staletí.