Datum zveřejnění: 
14. 4. 2024
Loni v červnu se konala první konference o Janu Blažeji Santinim-Aichelovi na zahraniční půdě. K setkání odborníků došlo v Římě, a to u příležitosti 300 let od architektovy smrti. Tento týden byla představena publikace s názvem Santini a Itálie, která obsahuje příspěvky ze zmiňované konference. Jeden z dvojice jejich editorů, historik architektury Pavel Kalina, je naším hostem, dobrý večer,

Pane Kalino, můžete, prosím, na úvod průběh té konference, co tam zaznělo, byla určená pro širokou nebo odbornou veřejnost?


Kalina, FA ČVUT
--------------------
Tak ta konference byla přístupná všem, jsme vlastně neměli ani žádné poplatky a celé se to streamovalo, ale v to byla konference pro odborníky a bylo to skvělé v tom, že se vlastně skutečně podařilo jako soustředit na jednom místě lidi, kteří se zabývají tím Santinim dlouhodobě odborně a celé to vlastně  vyšlo v takovém velmi pěkném prostředí.


Moderátorka
--------------------
A co nového ta konference o Santinim přinesla? Byly tam nějaké nové poznatky?


Kalina, FA ČVUT
--------------------
Tak tam byla řada zajímavých příspěvků, ale co bylo asi takovým jako highlightem celé té akce, to byla skutečnost, že se podařilo objevit nové plány Santiniho, které skutečně nebyly do té doby známe, což je u každého architekta obrovská věc, protože vlastně to dílo, které známe, se tím najednou trošku zvětší a těch Santiniho plánů není vlastně na světě moc.


Moderátorka
--------------------
A můžete o nich prozradit něco víc? Byla to stavba, která měla být tady v Čechách?


Kalina, FA ČVUT
--------------------
Tak předpokládám, našlo se to v Římě, ale ta stavba měla být tady vlastně na Novém Městě kousek od nás a nikdy nebyla postavená. Oni tam potom postavili kostel také od Santiniho a byl to kostel Petra a Pavla Na Zderaze, ten už taky nestojí, ale to byly zase jako jiné plány. Takže tohleto je zajímavé v tom, že my vlastně vidíme to, co on si představoval, jak to mohlo ideálně vypadat.


Moderátorka
--------------------
U nás je Santini řazen mezi zásadní architekty naší historie, co o něm vědí v zahraničí?


Kalina, FA ČVUT
--------------------
No, tak Santini má takovou jako trošku rozpornou pozici. Na jednu stranu oproti jiným českým architektům o něm existuje knížka v italštině, v němčině, publikoval o něm kolega z Nizozemí, ale přece jenom v té záplavě literatury, která dneska existuje, tak nejde říct, že by ho znal každý odborník, který se třeba zabývá historickou architekturou, starší architekturou, takže na jednu stranu je známější než i třeba jeho současníci z naší země, ale na druhou stranu prostě nepatří k těm velkým jménům, jako když přijedu do Říma, tak každý zná Berlín a jeho Borromíniho. Tak tohle bohužel teda pro českého architekta neplatí.


Moderátorka
--------------------
Když se vrátíme do Česka, tak vlastně i řada detailů ze Santiniho života i jeho tvorby i u nás přes jeho důležitost zůstává stále neznámá. Dá se o něm zjistit ještě stále něco nového? Tušíte nějaké zdroje, kde byste něco nového mohli zjistit?


Kalina, FA ČVUT
--------------------
No, tak právě tahle konference ukázala, že i když to už tak vypadalo, že všechno známe, všechno víme, tak pořád se dá něco najít, a já bych tak spíš si představoval do budoucna, že by se něco třeba mohlo najít právě v tom Římě nebo ve Vídni nebo někde vlastně v zahraničí, kde on možná působil, když začínal, a my o tom skoro nic dneska nevíme.


Moderátorka
--------------------
Poslední otázka na závěr, jaká ze Santiniho staveb je pro vás nejklíčovější?

 

Kalina, FA ČVUT
--------------------

Tak pro mě to vždycky bude kostel Panny Marie v Sedlci, protože tam to je vlastně poprvé, že Santini tak mohl v monumentálním měřítku realizovat stavbu, která zároveň vychází z gotiky a zároveň v jeho době byla vlastně zcela moderní, takže je tam poprvé taková ta skvělá hybrizace gotiky a baroka, která vlastně vytvořila dodneška Santiho obraz, ale kdyby to mělo být, co mně se líbí nejvíc, tak by to byl třeba hospodářský dvůr v Bubenově, což není ani palác, ani kostel, je to prostě funkční stavba, která je zároveň esteticky obrovsky přitažlivá a je postavená v takovém dokonalém souladu architektury a přírody, která je kolem, takže pro mě by to třeba bylo něco takhle méně nápadného.


Moderátorka
--------------------
Říká Pavel Kalina, zástupce vedoucího ústavu teorie a dějin architektury na Fakultě architektury ČVUT, děkuji za rozhovor.

Zdroj: 
ČT - Události v kultuře