¦ Jak se tropické teploty zkraje dubna podepisují na zdraví stromů, které jsou právě v rozpuku?
Máme nyní tepelné kolapsy, na které nejsou některé stromy zvyklé, na druhé straně jsou jiné, kterým to tak nevadí, a některé z toho dokonce profitují. To jsou různé exotické druhy, které dovedou omezovat odpar. Ty mají konkurenční výhodu.
¦ Jestliže jsou teď ovocné stromy v plném květu, jak se to na nich podepíše?
Ve fyziologii rostlin platí, že příliš vysoká teplota a sucho umí zpomalit vývoj, stejně jako když je hodně chladno. Pokud se objeví taková nerovnováha, kdy je vysoká teplota a sucho, strom může vývoj zastavit a zpozdit úrodu. Ale když má dost vláhy, když roste třeba u řeky nebo v lužních lesích, má enormní přírůsty a úrodu. Takže se to opravdu hodně liší. Záleží také například na tom, jestli to jsou stromy s dlouhými kořeny dalekého dosahu a třeba i do hloubky. Daleký dosah mají například ořešáky, akáty, topoly nebo jilmy. Ty mají řídký a dlouhý kořen. Jiné druhy s hustým krátkým kořenem, jaký mají třeba habry, buky, už v těch vedrech dost trpí. Smrk má dlouhé povrchové kořeny a nedovede ovlivnit odpar jako třeba jedle, která mnohem lépe hospodaří s vodou. Je u nás na severním okraji svého rozšíření, smrk je tu na jižním okraji svého areálu. Jedle má hluboký kořen, voskovité jehlice a velmi dobře umí odpar omezit. Když byly kůrovcové kalamity, jedle je zvládaly skoro beze ztrát, zatímco smrk hynul hromadně.
¦ Když se ještě vrátím k ovocným stromům, jak na tom jsou? Budou švestky, třešně, jablka?
Z ovocných stromů se v Česku dobře daří jižnějším druhům, kterým tu dříve nebylo tak dobře. Jinak u nich hrozí spála z přehřátí, která způsobuje náhlý kolaps. Zejména u těch mladších, které ještě mají hladkou kůru, se stává, že při třicetistupňových vedrech jim na jižní straně třeba kůra odumře. Potřebují natírat nabílo, pomůže jim i přistínění. Ale taky hodně záleží na zásobování vodou. Ovocnářství je náročné zejména kvůli závlahám, pokud se musí čerpat voda hodně daleko. Jakmile se stromy nestíhají zásobovat vodou, povadnou, shodí úrodu, anebo je napadají někteří škůdci, kterým vadí vlhko a časté srážky, ale právě teplo a sucho jim vyhovuje.
¦ Jaké mají šance na to, že vyrostou, stromky, které byly vysazeny na jaře?
Záleží na vláze a tom, jestli jsou odstíněné. Pokud jsou vysazeny úplně volně bez stínu, tak to může být problém.
¦ Jsou jehličnany obecně na vyšší teploty choulostivější než listnáče?
Ano, ale jsou i druhy, kterým to zas tak nevadí. Už se u nás pěstují i exotické dřeviny z jihu jako cypřiš vždyzelený, cypřiš arizonský nebo některé druhy jižních jedlí, jako je řecká, španělská. Ty obstojí. Ale náročné na vláhu jsou třeba túje. Lidem hromadně usychají tújové živé ploty. Navíc je pak napadají kůrovci, lýkožrouti, kteří se v takové situaci pustí i do těchto zvadlých a oslabených cypřišovitých.
¦ Jak se výkyvy teplot promítnou na lesních porostech?
Smrk bude ustupovat, v teplých oblastech i buk, ale bude se držet dub zimní. Habr na tom bude dost špatně, protože má taky krátký hustý kořen a tenkou kůru a ztrácí dost vody. Špatně jsou na tom borovice. Bude to ve prospěch těch, které tady mají severní okraj svého rozšíření, jako je dub šípák, dub zimní a pak třeba lípa širolistá.
Dalším problémem jsou ale zavlečené patogeny. Jen od devadesátých let sem byly zavlečeny desítky patogenních hub, které dílo zkázy urychlují. Ani smrk totiž není ničen jen kůrovcem, který je mnohdy jen přenašečem patogenů. Strom ve skutečnosti udolá mikroskopická houba. To se týká i jilmů, jasanů, v některých oblastech i dubů, olší a bříz.
¦ Takže i letos budeme sledovat v lesích Česka mohutná kácení?
Vypadá to tak. Už začínají rezavět i stromy ve vlhkých lesích. Dlouhodobé sucho vydrží stromy kontinentálního klimatu a z jihu. To je třeba turkestánský jilm, který má taky docela slušný invazivní potenciál. Ten je schopen růst například i v poušti Gobi. Univerzální je platan, má velké listy, krátký kořen, ale umí omezit odpar. Ten se dá pěstovat od tropů po sever. Ale pak tu máme třeba borovici černou, která se sem dostala za první republiky, avšak přestala být podporována, protože je to možný invazní druh. Ta by sucho vydržela, ale zase se na ni snáze šíří zavlečený houbový patogen, který ji ve velkém likviduje.