Tábor a Budějovice dělí asi 56 kilometrů, "stopadesátka" tam ale nebude po celé délce. Policie nyní řeší, kde to bude možné. Ve hře je třeba přehledný úsek od Soběslavi směrem na jih. Řidiči jej poznají díky proměnnému značení. Na tabuli bude ideálně svítit značka nejvyšší povolená rychlost s číslem 150 v červeném kruhu, při horších podmínkách se sníží.
Zvýšení rychlosti na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic je tématem české politiky posledních deset let. Nyní cíl získal konkrétní obrysy. "Pokud vše dopadne dobře, v druhé polovině roku bude možné osazovat proměnné dopravní značení tak, abychom mohli pilotní úsek spustit. Konkrétní termín na konci letošního roku teprve stanovíme," popsal Kupka s tím, že se předtím musí připravit typové situace, kdy bude rychlost snižována. Třeba kvůli špatné viditelnosti, lijáku či sněžení, nehodě nebo koloně. Když se pilotní provoz osvědčí, přibýt mohou i další zrychlené úseky: ministerstvo uvažuje o části dálnic D1, D5 či D11.
Experti jsou ale k záměru kritičtí. Například děkan Fakulty dopravní ČVUT Ondřej Přibyl jej považuje za zbytečný a rizikový. "Zvýšený rychlostní limit povede k přímému negativnímu vlivu na bezpečnost," varuje.
Rychlostí 150 v Česku už letos
Jízda po dálnici s vyšší maximální rychlostí než 130 kilometrů v hodině je v Evropě spíše vzácností. V Německu je možné uhánět po autostrádě neomezeně, ale má to jasná pravidla, která tamní šoféři zpravidla zodpovědně dodržují. Třeba výrazné snížení rychlosti kvůli špatnému počasí. Navíc se i u sousedů čile diskutuje o nastavení limitu. "Zvýšení rychlosti na dálnicích nad zavedený evropský limit 130 kilometrů v hodině testovali na Slovensku v okolí Popradu a už podruhé v Rakousku na dálnici A1. Výsledek? Oba státy po testech návrh na maximální rychlost 140 km/h zamítly," podotýká Igor Sirota z Ústředního automotoklubu (ÚAMK).
Malá úspora času, víc rizika
Ministr dopravy Martin Kupka dlouhodobě říká, že s čím dál kvalitnějším vozovým parkem v Česku a moderním dopravním značením bude zvýšení rychlosti přínosem, kterého se není třeba obávat. "Dálnice jsou obecně nejbezpečnější dopravní infrastruktura. Zrychlení některých úseků umožní jejich vyšší průjezdnost, v kombinaci s moderní telematikou to bude mít i pozitivní vliv na bezpečnost dálnice," vysvětloval loni v létě v rozhovoru pro LN. Ministrův pohled na věc oslovení dopravní odborníci rozporují. Sirota připomíná, že vozům prohánějícím se po českých silnicích je v průměru přes 16 let, a zároveň naznačuje, že čeští řidiči nejsou zrovna přeborníci v dodržování předpisů. "Zvýšení rychlosti na některých úsecích dálnic nic pozitivního nepřinese. Pokud by snad mělo jít o vyšší průjezdnost nebo plynulost dopravy, pak rychlé, ale krátké úseky pro zkrácení času jízdy nic neznamenají," dodal Sirota z ÚAMK.
Důležitější než minutové rozdíly v dojezdu je pro dopravní experty spíše dosažení plynulosti. "Jedním z hlavních cílů řízení dopravy na dálnicích je takzvaná harmonizace rychlostí. Menší rozdíly mezi rychlostmi jednotlivých vozidel vedou ke zvýšení propustnosti komunikací a zároveň mají opravdu velký vliv na snižování pravděpodobnosti vzniku dopravní nehody," popisuje Ondřej Přibyl , děkan Fakulty dopravní ČVUT .
Podle něj zvýšení maximálního limitu povede k opaku, tedy vyššímu riziku vzniku havárií. Ty mají ve 150kilometrové rychlosti logicky horší následky. Řidiči navíc za těchto podmínek propálí více benzinu či nafty a z výfuku vypustí větší množství škodlivin.
Kde budou další rychlé úseky
Pilotní úsek s novou maximální rychlostí na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi by mohl mít i následovníky, možná už v příštím roce. Ministerstvo dopravy uvažuje o zavedení vyššího limitu napříkladna relativně novém úseku D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, který je v provozu od prosince 2021.
Dalším místem, kde bude možné v budoucnu přidat plyn, je také vznikající část D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Poslední nedokončený úsek této dálnice by mohl být v případě ideálního scénáře hotový na konci příštího roku. Ohledně "stopadesátky" se hovoří také o přehledné dálnici D5, konkrétně o její části vedoucí z Plzně k německým hranicím. Tyto plány jsou samozřejmě odvislé od výsledků testování na výše zmíněné jihočeské D3, které by mělo začít podle aktuálního plánu na konci letošního roku.
Možnost využívat na českých dálnicích nový maximální rychlostní limit vychází z novely zákona o silničním provozu. Šlo o velký balík změn, který například umožnil řízení auta pod dohledem od 17 let nebo udělování řidičáků na zkoušku. Významně také upravil bodový systém, kdy se například zpřísnily postihy za nebezpečné jednání. Co se týče trestání za překročení rychlosti na úseku s limitem do 150 km/h, zůstane shodný princip jako u nynějších 130. "Bez ohledu na úseky platí všude úplně stejná pravidla silničního provozu," upřesnil Jakub Stadler, vedoucí odboru komunikace na ministerstvu dopravy. To znamená, že ten, kdo překročí limit o deset kilometrů, může přijít o dva body a až dva tisíce při pokutě na místě. Když to bude o 30 kilometrů, tedy za 180 km/h, bude chudší o čtyři body a až deset tisíc. Rychlíci, kteří to rozjedou na 200 a více, můžou přijít o šest bodů i řidičák.