Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Dobrý večer.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Když jste viděl ty první záběry dnes ráno. Jako odborníka co vás napadlo?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Tak my jsme jako stavaři trošičku postiženi profesně. To znamená, první otázky směřovaly k tomu, jak došlo k tomu kolapsu, kde bylo kritické místo, kde došlo k poškození, porušení a jaký tam byl mechanismus.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Tak pojďme se podívat, jak to všechno probíhalo, protože my máme připravenou grafiku. Tady my se můžeme podívat na tu trajektorii toho, jak loď z přístavu směřovala právě směrem k mostu. Když se podíváme na to místo, kde loď narazila do mostu, je to zásadní místo? Vypadalo by to jinak, pokud by ta loď narazila někam jinam?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Tak pokud by narazila, řekněme, do těchto pilířů, tak by došlo ke kolapsu jenom těch dvou krajních polí, který byl samozřejmě lokální, ale tohle to je poměrně zásadní místo pro nosnost celé konstrukce. To hlavní mostní pole má 366 metrů. Pokud odstraníme tento pilíř, máme rozpětí řádově 500 metrů, a to samozřejmě zmnohonásobí namáhání konstrukce. Momenty, které tam působí a tomu žádná konstrukce není schopna odolat.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Já jsem si samozřejmě dnes prohlížela celou řadu těch videí. A když se podíváme na další grafiku, kde máme ukázané také právě ty samotné pilíře. Oni nevypadají příliš robustně.
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Nevypadají robustně. Koneckonců, když se podíváte na ty fotografie po kolapsu, tak je vidět, že došlo k porušení těch železobetonových prvků. Je možné, že byly navrhovány primárně na tlak a nepočítaly třeba s tak masivním nárazem. Každopádně je tam evidentně vidět rozlomení těch železobetonových prvků, takže nevydržely tu ohromnou sílu. Může to být i důvod spočívající třeba v jiných návrhových parametrech těchto 50 let starého mostu.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Když se tedy podíváme na to, jak ta srážka potom probíhala, tak ono se to zborcení týkalo i té pravé části mostní konstrukce. Jakmile přijde náraz do pilíře, tak kudy kam probíhají jaké síly, když máme tedy ten moment toho nárazu, jak se to pak rozbíhá dál?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Tak v podstatě došlo ke kolapsu tohoto pilíře. A pak ta celá střední část toho střední pole, plus to krajní pole putovalo směrem dolů. Tyto původně tažená vlákna se vlastně stávaly postupně tlačenými. Došlo k postupnému kolapsu některých částí, které nebyly dimenzovány na toto namáhání. Pak došlo k porušení někde v těchto místech. Tato síla nazdvihla to krajní pole. To znamená to krajní pole, podle toho videa se nadzdvihlo z ložisek. Pak se vrátilo zpátky, ale pravděpodobně už ne zpět na ložiska. Propadlo se dolů a samozřejmě rozlomilo se ještě přibližně uprostřed.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Máme ještě k dispozici poslední grafiku, kde se podíváme právě na ten samotný náraz. Na to, jak to probíhalo. V rámci té grafiky se potom podíváme do reálných obrázků. Takto to nakonec skončilo. Jak silný musel být ten náraz?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Těžko říct. To já jsem se dočetl, že ta loď se pokoušela brzdit, že snad se pokoušela zakotvit mírně, takže ten náraz mohl být možná ještě intenzivnější. Každopádně síly, které působí při nárazu lodi, se počítají v tisících tunách vodorovného zatížení až, řekněme, desítkách tisíc tun. Takže to jsou ohromné síly, které asi, asi ani nedokážeme normálně představit.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Jaký to byl vlastně typ mostu?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Byla to spojitá trámová konstrukce přírodového typu. Přírodová násobná soustava, která je, řekněme, relativně běžná a není to nic atypického nebo neobvyklého.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Takže je to častý typ mostu?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Ano, dá se tak říct.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Máme ho taky v Česku?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Určitě máme celou řadu mostů. Koneckonců některé nové mostní konstrukce.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Které to jsou?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Prostřední žléb a můžeme se podívat, to je spojitá konstrukce přírodová, relativně nedávno postavená. Most pod Vyšehradem, historický most, ale také přírodového typu, takže je jich celá řada.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Vy sám jste zmínil, že je to 50, nebo byl to 50 let starý most. To znamená, byl konstruován v sedmdesátých letech. Od té doby to je poměrně dlouhá doba. Kam se posunula bezpečnostní opatření právě při stavbách podobných mostů?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
V podstatě veškerý vývoj norem směřuje k tomu, že navrhujeme stále na vyšší zatížení. Ať už od klasické dopravy nebo například i nárazy a různé návrhové situace. Každá takováhle událost často vede k nějaké revize návrhových norem a ke zpřesnění, anebo ke zvýšení přísnosti, aby se něco takového nestávalo. To znamená, předpokládám, že před těmi 50 lety ty síly, na které dimenzovali naši předkové, tak rozhodně nebyly takové. Dnes by toto konstrukce zcela jistě nevyhověla na návrhové síly, které jsou v dnešních normách.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
V rámci české debaty se občas hovoří o mostech a jejich údržbě. Člověk si vybaví třeba debatu kolem Libeňského mostu. Tak mě by právě zajímalo, jak takovýto most, takto vytížený, takto velký kolos, jak často prochází kontrolou a jakou?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Tak nevím přesně ty intervaly, které mají Spojené státy. Každopádně u nás probíhají běžné prohlídky. Probíhají hlavní prohlídky, které jsou v intervalu 6, případně méně 4, 2 let. Podle stavu mostu. Při nich jsou nějaká opatření, která se definují a které potom správce musí realizovat. Myslím si, že ten systém je poměrně propracovaný a dá se říct i fungující. Druhou otázkou jsou finanční prostředky na údržbu nebo opravy. To už je druhá strana mince a ty jsou, anebo nejsou dostatečné.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
To samozřejmě nevíme, jak na tom jsou v Baltimoru, co se týče finančních prostředků. Ale možná pojďme si říct, jestli konstruktéři, když staví podobný most na podobném místě u velkého přístavu, počítají se srážkou lodi?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Určitě máme evropské normy a v nich jsou definovány takzvaná mimořádná zatížení a mimořádné návrhové situace. A tam právě jsou uvedeny tyto ohromné síly v závislosti na tom, jaká pravidla se zde nacházejí. Tak máme jejich hmotnost a od hmotnosti se potom odvíjí to vodorovné zatížení, které je právě v těch tisících. A v těch námořních stavech, řekněme, až 10 tisících tun vodorovného zatížení.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Jak často se to stává, že loď narazí do mostu?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Myslím si, že to není úplně časté. Nicméně pokud bychom se podívali na příčiny kolapsu mostů, tak se dá říct, že přibližně 20 % příčin, proč most zkolaboval, se týkala kolize. Buď s vozidlem, anebo s nějakým námořním nebo, řekněme, říčním plavidlem.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Poslední otázka. Jak to bude s obnovou mostu, bude muset být postaven zcela nový most?
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Tady to je evidentně na realizaci nového mostu. Skoro bych i odhadoval, že ty nájezdy, které vydržely, tak že skoro nemá smysl zachovávat. A podle mě je účelnější postavit tam novou konstrukci, která otevře ten kanál a bude bezpečnější vůči případnému nárazu a bude se i lépe budovat, než nějaká snaha zachovat některé z těch dílčích prvků.
Nikola Reindlová, moderátorka
--------------------
Říká Pavel Ryjáček. Moc děkuji za váš odborný pohled, který jste přinesl do dnešní Devadesátky, pěkný večer.
Pavel Ryjáček, katedra ocelových a dřevěných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
--------------------
Děkuji za pozvání.