Velká přednášková místnost takzvané jaderky, tedy Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské nedaleko Karlova náměstí v Praze, je zaplněná až do posledních řad. Stovka středoškolaček tu napjatě poslouchá matematické přednášky nebo bádá nad tím, jak ovládat v běžném provozu automobil tabletem. Koná se akce Staň se na den vědkyní a účastnice zkouší, jestli by představované obory byly pro ně ty pravé.
"Tatínek si chtěl spočítat, kolik peněz by mohl jeho syn získat v bance. Ta nabízí vložit peníze ve výši Eulerova čísla, tedy zhruba 2,72. Každý rok odečtou korunu za vedení účtu a vynásobí částku počtem roků, po které tam jsou uloženy. Po 25 letech dotyčného vyplatí. Na šestnáctimístné kalkulačce tatínkovi vyšlo, že z kluka by byl naopak úplný žebrák s velkými dluhy," líčí profesorka z katedry matematiky na jaderné fakultě Edita Pelantová.
Vysvětluje, že málokdy na kalkulačce počítáme s přesnými čísly, stále zaokrouhlujeme a vychází pak úplně špatné výsledky. Prezentaci plnou čísel doprovází psaním složitých vzorců na tabuli. Posluchačky nadšeně přikyvují, náruživě si vzorce zapisují a co chvíli se přihlásí s nějakou poznámkou. "U té posloupnosti jste počítala odchylku pomocí Taylorova polynomu?" ptá se jedna z nich.
Když matematička domluví, sálem se rozezní bouřlivý potlesk. Následují dotazy. "Mohla bych chodit k vám na přednášky už nyní?" ptá se studentka. Vyučující opatrně říká, že už běží druhý semestr a složitá matematika by mohla středoškoláky spíše odradit. To už se ale přihlásí další dívka. "Promiňte, také bych už chtěla navštěvovat vaše přednášky, jsou strhující. Kdy a kde vás prosím můžeme slyšet?" táže se.
Řídit auto tabletem
Přichází Kateřina Poláková, studentka kybernetiky a robotiky na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze . Při studiu pracovala ve firmě testující automobil řízený tabletem. Účastnicím vysvětluje, že auto zatáčelo nakláněním tabletu doleva a doprava, rychlost se regulovala nakloněním dopředu a dozadu. Okamžitě se zvedá několik rukou a začínají sršet připomínky.
"To může fungovat na polygonu. Ale co v běžném provozu třeba při rychlé reakci na bouračku?"
"Nebude gyroskop v tabletu ovlivňovat odstředivá síla, když budu pojíždět zatáčku?"
"Co když takové auto někdo hackne a zakáže mu brzdit?"
Poláková pak ukazuje model autíčka ovládaný mobilem. Dívky okamžitě navrhují možná zlepšení - od osázení autíčka senzory a kamerami po přestavění na pásové vozidlo. "Model pásového tanku jsem si vždycky přála k Vánocům!" vyhrkne nadšeně přednášející.
Na dotaz redaktorky Deníku, zda se dnes už více stírají představy o takzvaných ženských a mužských oborech, Poláková odpovídá, že její matka studovala elektrotechniku s jednou spolužačkou, ona už s dalšími třinácti. "Cílem není, aby to bylo padesát na padesát. Ale aby každý, kdo chce dělat techniku a má pro to předpoklady, ji dělat mohl. A aby holky věděly, že takovou možnost mají a mohou ji zvládnout. Už od malička totiž slýchávají: To je moc složité, to musí opravit tatínek," doplňuje.
Přítomné středoškolačky si akci pochvalují, mimo jiné i její zaměření na dívky. Díky ní s potěšením zjistily, kolik dalších holek má o techniku zájem. Kdyby událost byla přístupná všem, přihlásili by se na ni prý hlavně kluci a dívky by účast více zvažovaly. "Já bych moc chtěla jít na jaderku. Fascinují mě jaderné reaktory," prohlašuje Veronika. Vzpomíná, že k fyzice ji přivedla v páté třídě knížka o Albertu Einsteinovi. "To mě hodně nabudilo. Pak jsem se dostala ke Stephenu Hawkingovi a k černým dírám. Když jsem viděla seriál o havárii v Černobylu, téma mě pohltilo. Snažila jsem se zjistit, co a proč se přesně stalo a jak tomu co nejlépe zabránit. Jednou bych ráda nějakou jadernou elektrárnu řídila," dodává.
Isabela přiletěla na akci až z Edinburghu, kde studuje gymnázium. "Od malička mě hrozně bavily sci-fi filmy o robotech. Snila jsem o tom, že bych je také vyvíjela," vysvětluje svůj zájem o kybernetiku a robotiku.
Eliška chce dělat matematiku a fyziku, ale hledá konkrétní obor. "Kdybych nejezdila na takovéto akce, o některých ani nebudu vědět, že existují," vysvětluje. Loni se proto jela podívat na přednášku z kvantové fyziky v Olomouci. "Ta mě taky hodně zaujala," říká.
Její kamarádka Daniela by ráda studovala algebru na matfyzu. "Počítání s čísly mě nikdy nebavilo. Ale čím více se čísla nahrazují písmenky a je to taková teoretická matematika, tím je to úžasnější," líčí.
Na akci s dívkami diskutují úspěšné české vědkyně ze světa techniky. "Za dob mých studií byly dámské toalety na Fakultě elektrotechnické zamčené a musel se složitě shánět klíč. Teď už na záchod můžeme, ale na konferencích o budoucnosti energetiky často besedují jen muži. Ovšem je to i budoucnost nás žen," vypráví expertka na financování energetiky Michaela Valentová.