Karlík: No, tak každý, kdo měl někdy auto na dálkové ovládání, tak víš, že ho mohl na dálku rozjet a zároveň zastavit.
Moderátoři: Ale ne v reálu.
Karlík: Je to něco podobného. No, představ si, že prostě jedeš, jsi třeba zločinec, zrovna jsi vykradl banku nebo prostě pod vlivem drog ujíždíš 120, 130 městem klasicky.
Moderátoři: Klasicky, normální odpoledne, normální středa.
Karlík: Přesně tak, takhle po ránu si to valíš 150 po Praze a policie ti chce zastavit, že jo, no, tak dneska to dělá prostě různými způsoby, docela agresivními. Musí tě prohánět. Přitom může někoho zranit přímo. No, tak takhle to bude jednodušší, prostě policista vytáhne tablet, zmáčkne čudlík na tom tabletu v aplikaci a auto se zastaví.
Moderátoři: Ale co v tom autě na to reaguje? Teda?
Karlík: Stačí úplně jednoduchá věc, aby došel benzín, není to tedy tak, že by ti vybouchla nádrž, ale zastaví se vlastně přívod paliva, to znamená, vypne se palivový čerpadlo a v tu chvíli, po chvilce to auto zastaví, to znamená, ono nezastaví hnedka, když třeba pojede z kopce nějaké táhlé klesání, takový kopec v Mohelnici třeba, tak tam dojede až dolů k té benzínce, ale za normálních okolností vlastně po chviličce dojde.
Moderátoři: Ale to tam v tom autě něco musí být dané, ne, aby na to reagovalo, a to tam ještě není, nebo už je?
Karlík: Uvažuje se o tom, že to tam povinně bude v nových autech, tak jako se zavádí spousta dalších věcí, povinně, které budou hlídat, jestli se díváme na cestu a jestli nepřekračujeme rychlost atd. takže to tam jednou nejspíš bude povinně montované, některé automobilky už plánují, že to tam budou dávat, do některých elektromobilů už se to začíná montovat, u elektromobilů se logicky nevypíná přívod benzínu, ale přívod elektrického proudu, to znamená, že to vlastně dojde ještě rychleji, není proud, nejede to.
Moderátoři: To znamená ale, že u starších aut tady ten způsob zastavení. od policie fungovat nebude.
Karlík: Nebude, pokud někdo nebude chtít tam ten systém mít domontovaný, což teda upřímně nechápu, kdo by si to jenom nechal dobrovolně namontovat, ale ve chvíli, kdy to je auto, které už používá ty tzv. Ken sběrnice, to znamená, už tam je nějaký palubní počítač, který řídí všechny ty systémy, včetně otevírání, zavírání oken, tak tam se to teoreticky dá domontovat u nějakého starého embéčka nebo stodvacítky, tak tam to možné nebude, takže stodvacítkou bude možné stále policii ujet, na druhou stranu ta zase nejede tak rychle.
Moderátoři: Ty sis to vyzkoušel a vykradl jsi kvůli tomu banku? Nebo co jsi dělal?
Karlík: Ano, musel jsem kvůli tomu jet do Brna. To byla první věc, naštěstí jsme nemuseli vykrást banku, ale zkoušeli jsme si jezdit na polygonu a je to takový zvláštní pocit, člověk jede, teď se tam postaví ten policista s tou plácačkou, člověk dupne na plyn, začne mu ujíždět, no a ve chvíli, kdy mine tu policejní hlídku… Tak on ten polygon byl docela krátký, bylo to vlastně takové parkoviště u Vysokého učení technického, takže jsme neměli nějakou honičku. V podstatě to bylo tak, že ještě než jsem toho policistu začal ignorovat, tak on už musel v tom tabletu kliknout, že mě to vypíná, člověk jede a najednou je to takové to škubání, jako když třeba dáš málo plynu při rozjezdu nebo špatně pracuješ se spojkou. Akorát, že se to stalo za jízdy, párkrát to škublo, motor chcípnul a zůstal jsem stát. Dost nepříjemný pocit, pokud teda tě zrovna pronásleduje policie.
Moderátoři: Mimochodem VUT v Brně nezmiňuješ náhodou, oni to vymysleli, ne?
Karlík: Ono se na tom podílí VUT v Brně a ČVUT v Praze, je to spolupráce. To auto mají zaparkované, nebo ta auta, na kterých to testují, tak mají zaparkované v Brně, proto právě ti odborníci z Prahy musí vždycky jezdit do Brna, když se to testuje, nebo se to případně jezdí testovat na větší polygon, co mají autoškoly v Jihlavě, kde už se pak dá jako jezdit trošku rychleji a zkoušet to ve vyšších rychlostech, mimo jiné se třeba zkoušelo, jestli by to nemělo zabrzdit, jestli by vlastně ten systém neměl aktivovat rovnou brzdy. Ale tam si řekli, že to by nebylo tak bezpečné, protože ve chvíli, kdy někdo na dálku šlápne vlastně prudce na brzdu, mohlo by to auto dostat smyk, a to není úplně žádoucí.
Moderátoři: No a má to potenciál, že by tenhle vynález, tenhle patent skutečně ty světové automobilky zavedly?
Karlík: Může se to stát, protože některé o tom opravdu uvažují a je dost pravděpodobné, že nám to stejně jednou nařídí nějaké třeba evropské nařízení.
Moderátoři: To znamená, to by pro ČVUT i VUT bylo spoustu peněz.
Karlík: Ne, nebylo, protože oni na ten vývoj dostali peníze právě z nějakého evropského grantu, to znamená, že si to pak nemůžou nechat patentovat, protože jim to vlastně zaplatil někdo cizí, takže to budou muset dát volně k dispozici, aby se to mohlo rozšířit, tahleta technologie.
Moderátoři: No a kdyby se to mohlo rozšířit, už se plánuje i to vlastně, kdyby se mohlo zavést do praxe?
Karlík: Tam je ještě potřeba vyřešit ty legislativní otázky naštěstí, protože logicky ne každý úplně to chce a je to politicky citlivá otázka, přece jenom přijít a říct: Tak a od zítřka vás může policie na dálku vypnout. Je to věc, která by se nemusela každému líbit, takže tam jde ještě o to, si to vyjasnit. Navíc vlastně ona ta současná legislativa říká, že policie může auto nějak zastavit, ale vlastně tohle je zase ta věc, která v době, kdy se zákon psal, tak tam vlastně nebyla a teď se i právníci přou o to, jestli teda to postavit na rovinu třeba těm zastavovacím pásům, anebo je to něco nového a mělo by se to vlastně nově specifikovat v nějaké vyhlášce.
Moderátoři: Napadá mě, když vidíme dneska všechny ty digitální systémy a co jde řešit online, jak často jsou i útoky hackerů, počítá se i tady vlastně, že by se něco takového mohlo stát, že prostě hacker nabourá tenhle systém a zastaví celou D1?
Karlík: Počítá se s tím. Samozřejmě ne tedy, že by se počítalo ve smyslu, že je to připravené pro to, aby se dala vypnout celá dálnice. Tenhleten systém nefunguje tak, že by to auto dostalo ten signál přes internet, pokud by jednou fungovalo také zastavování přes internet, pak by opravdu šlo zastavit třeba všechna auta v celém kraji, okrese a tak, nebo na celé dálnici, tady to funguje v podstatě na principu takové WiFi v pásmu 5,9 gigaherz a ta auta nebo ten vysílač, který bude v nějakém policejním autě s tím pronásledovaným, se musí vidět nebo být v dosahu toho signálu, to znamená, že vlastně jde zastavit auta, které jsou třeba pár set metrů od toho policejního, přičemž má to třeba i svoje určité nevýhody, když to zastíní například kamion nebo něco plechového, nějaká plechová bouda, za kterou se člověk schová, nebo ten ujíždějící třeba při plánování přepadení té banky už s tím bude počítat, tak samozřejmě to na něj působit nebude.
Moderátoři: Má to už teď třeba nějaké využití na dálku, že se třeba pustí zelená na semaforu a podobně?
Karlík: Ono v podstatě je to dost podobný systém, tenhleten nebo ty udělátka technický, který jsou v těch autech jako vlastně něco podobného, co teďka mají v sobě autobusy nebo tramvaje, kde to ale funguje tím způsobem, že pouze křižovatka pozná, blíží se mi autobus nebo blíží se tramvaj, a pustí tomu vozidlu zelenou, nebo třeba hasiči to můžou používat, kde vlastně se hasičům taky dává zelená, oni sice na majáky můžou projet na červenou, ale pro ně je lepší, když se na zelenou jim ta křižovatka vyklidí.
Moderátoři: Je to vlastně už teď, že ty technologie jsou tímhle způsobem velmi využívané a člověk si to třeba vůbec neuvědomuje, když jede autem?
Karlík: Člověk si to neuvědomuje, co všechno vlastně už o něm dneska auto sbírá za data. A tak jako o nás sbírá Facebook data a další sociální sítě a banky atd. atd., kde jsme platili, a mobilní operátoři, tak i auta o nás sbírají spoustu informací, takže někdo, když by hacknul ta data, tak už možná bude vidět, jak jezdíš rychle, kam jezdíš, kdy si třeba nervóznější a víc dupeš na plyn. Samozřejmě každá automobilka sbírá jiná data, někdo jich sbírá míň, někdo víc, ale když to dotáhnu opravdu k dokonalosti, tak vlastně by se dalo například zjistit, no a tady jsi možná byl víc unavený, tady jsi možná byl nemocný, protože jsi třeba reagoval pomaleji nebo jsi víc dupal na pedály nebo jsi víc škubal volantem atd.
Moderátoři: Auta jako doktor v podstatě, ale ještě mě napadá vlastně, pokud takhle sbírá to auto data, tak se můžeme dočkat času, kdy vlastně to auto nás v podstatě nabonzuje, že jsme někde jeli o 3 km v hodině víc, než je povoleno.
Karlík: To se může stát, to se může stát, že auta budou bonzovat, jednak budou bonzovat, když se nebudeš dívat, možná už jsi jel takovým tím autem, kde jedeš a teď se na chviličku jako podíváš třeba támhle jako hezká slečna, udělá to PIP PIP a svítí taková kontrolka s očičkem, že se nedíváš na cestu, no, tak tenhle systém to rovnou třeba pošle pojišťovně a pojišťovna ti zdraží pojištění, protože jezdíš nebezpečně. To se může stát. Já jsem jednou viděl systém, který takhle hlídá řidiče autobusů od jedné čínské firmy na veletrhu, a oni mě ti Číňani mají rádi, a ten pán mně říkal, vidíte, jak to skvěle funguje? Když se ten řidič chvilku bude dívat jako někam jinam než na cestu, tak to hnedka pošle vedení firmy hlášení. A já jsem říkal, to je fakt jako skvělý, no. Případně to fungovalo tak, a opravdu jsme to tam testovali, člověk vytáhnul z kapsy takhle telefon, dal ten telefon k uchu a ten systém PIP, PIP a začalo se tam objevovat čínsky něco a jako hlášení prostě, že řidič telefonuje za jízdy.
Moderátoři: Tak o krásných zítřkách nám povídal Martin Karlík, redaktor Světa motoru, moc za to děkujeme.