Veřejné budovy ze dřeva přispívají k ochraně klimatu

Přínosy dřeva coby stavebního materiálu v dekarbonizaci tohoto odvětví jsou významné. Především Evropa s dřevostavbami čím dál více počítá jako s jednou z cest, jak dostát naplnění závazků Pařížské dohody. "Stavební průmysl je tradičně založen na materiálech, jako je ocel, beton nebo cihly. Tedy na těch se značnou uhlíkovou stopou. Produkty ze dřeva ji mají naopak minimální, nebo dokonce zápornou. Pokud to s dekarbonizací stavebního průmyslu myslíme vážně, je ekologické a udržitelné stavebnictví založené na dřevě jako obnovitelném přírodním materiálu určitě vhodnou cestou," říká k tématu Jan Včelák z Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého učení technického v Praze ( ČVUT UCEEB ).

Data zpráv společnosti Cromwell Property Group ukazují, že stavby ze dřeva mohou oproti stavbám z ocele a betonu vykazovat až o 73 % menší množství uhlíku, které vzniklo jejich výrobou (takzvaný embodied carbon). Trend dřevostaveb do Česka před lety dorazil oproti zahraničí se zpožděním, přesto v posledních letech sílí. Dle dat Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) bylo v ČR v roce 2022 postaveno celkem 2 642 dřevostaveb rodinných domů, ze dřeva tak byl konstruován kaž dý sedmý nově postavený dům. Vedle rodinných domů, které představují nejtypičtější tuzemské představitele dřevostaveb, byly realizovány i projekty veřejných budov. V jejich segmentu však rozvoj výstavby ze dřeva významně limituje česká legislativa. Podle aktuálně platných požárních předpisů nesmějí dřevostavby přesáhnout výšku čtyř nadzemních pater, respektive 12 metrů.