Ve studiu už je se mnou kurátorka výstavy Kateřina Kloubová z Fullbrightovy komise Česko-americké organizace pro vzdělávací, vědecké a kulturní výměny mezi oběma státy. Vítejte, dobré odpoledne.
Dobré odpoledne vám i posluchačům.
Představte nám sedm fotografů, kteří v Betlémské kapli vystavují.
Tak ta sedmička autorů jsou čtyři ukrajinští a tři američtí fotografové a fotografky. Jsou to čtyři muži a tři ženy. Tady je asi docela dobré připomenout, že Fullbrightův program funguje po celém světě od roku 1946 a vznikl v přímé reakci na druhou světovou válku. Takže pro nás ta výstava války na Ukrajině očima absolventů Fulbrightova programu je vlastně víc než symbolická. My jsme rádi, že jsme ve spolupráci s ČVUT a s jejich podporou mohli podpořit ukrajinský projekt kolegů a kolegyň mimo jiné proto, že kvůli válce je u nich činnost programu po úplném přerušení na počátku války opravdu výrazně omezena. Takže tak asi jsme chtěli alespoň přispět k tomu, aby ten program i navenek fungoval trochu víc.
Můžete přiblížit divákům nebo respektive potenciálním návštěvníkům výstavy, jaké konkrétní okamžiky fotky zachycují? Nejedná se o vojenské fotografie z bojů?
Na drtivé většině fotografií vidíme každodenní realitu života obyčejných lidí ve válce. Hrdinové tady vlastně nejsou vojáci, ale lidi, jako jsme my. Vidíme zničená města, vidíme život lidí v rozbombardovaných bytech, vylidněné, zničené vesnice. Po útocích Ruska v roce 2014 v donbaské oblasti vidíme muže, kteří se na začátku války dobrovolně hlásí do armády. Vidíme ten zmar a tu hrůzu, ale zároveň odhodlání se bránit, víru ve vítězství a vidíme tam i záblesky normálního života. Proto se ta výstava také jmenuje Ukrajina: válka a vzdor.
Jakýsi prolog k výstavě napsal ukrajinský umělec Marian vloni. V něm čteme: "Někdy jsem si říkal, změní tato výstava, tyto fotografie svět? Ne, ale jsou pokusem a šancí to udělat spolu." Jaké emoce, co má podle vás tedy ta výstava v lidech vzbudit?
Výstava je momentem války, která probíhá pár set kilometrů od našich hranic a je, jak už jsem říkala, každodenní realitou života pro lidi, jako jsme my všichni, a to je potřeba si připomínat spolu s tím, že bychom to mohli být i my. My budeme rádi, když lidé budou i nadále stát za Ukrajinou a pomáhat, stejně tak, jako je podporuje mezinárodní komunita fulbrightistů, ať už nás, kteří pracujeme v komisích po celé Evropě, anebo absolventů našich programů. Pro někoho paradoxně, ale pro nás je zároveň ta výstava poselstvím naděje a solidarity mezinárodního společenství.
Výstava je putovní, to znamená, že už ji někde lidé mohli zhlédnout a kde to bylo? Kam zamíří z Česka dál?
Původně byla vystavena několikrát na Ukrajině, velice záhy po zahájení války. Potom byla k vidění v Berlíně, vystavovala se i na několika městech ve Spojených státech, chystá se do Sofie a věříme, že ji zhlédnou diváci i v dalších městech. Ten soubor, který je k vidění v Praze, je vystaven úplně poprvé, protože ten původní soubor byl pro naši výstavu doplněný o úplně současné snímky.
Na výstavě uvidíme snímky, které se datují k začátku samotné války 24. února. 2022, nebo jsou tam i snímky starší?
Jsou tam i snímky starší. Jak víme všichni, válka na Ukrajině nezačala 24. února 2022, ale trvá už 10 let a některé snímky pocházejí už z let 2015, 18, 19. Jsou tam snímky z počátku února 2002 a ukazují, jak ruští okupanti naložili s vesnicemi a městy v oblastech, jako je Donbas a Doněck. Například na pohlednici, kterou si návštěvníci mohou odnést z naší výstavy, je snímek z roku 2018, který zachycuje zničenou školu, což bylo před rokem 2014. Takové bohaté předměstí Doněcku.
Můžou návštěvníci tím, že na výstavu zamíří, nějak pomoci lidem na Ukrajině?
Budeme moci rádi. Proto jsme vymysleli tuhletu pohlednici, na které je QR kód a kterou si návštěvníci mohou odnést. Ten QR kód vede na platformu Stojíme za Ukrajinou, kde si každý podle svých preferencí může vybrat z desítek organizací, které se aktivně podílejí na pomoci Ukrajincům, ať už přímo na Ukrajině, nebo zde v České republice. Tam si můžete vybrat mezi činnostmi od přímé podpory vojenských aktivit přes humanitární zdravotní aktivity až po práci s ukrajinskými uprchlíky, především s dětmi v České republice.
Jenom už jednou větou, dokdy bude výstava Betlémské kapli k vidění?
Bude k vidění do konce ledna každý den od 10 do 17 hodin a všechny posluchače opravdu srdečně zveme.
To byla kurátorka výstavy Kateřina Kloubová z Fullbrightovy komise. Děkuju mockrát, že jste přišla do studia, na shledanou.
Děkuju za pozvání, na shledanou.