Washington/Praha 13. ledna (ČTK) - Dvě různá zařízení vědců z České republiky dnes odpoledne vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Přenos startu komentovaný odborníky začne v 15:50. Vědci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI) do kosmu posílají detektor částic 2SD pro mapování tzv. kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze. Odborníci z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně (PřF MU) vyvinuli dva detektory gama záření. Raketa odstartuje z amerického Mysu Canaveral.
Obě zařízení, na nichž vědci z Česka pracovali, ponese nanosatelit vyrobený v pražském Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLU). Jeden detektor záblesků gama záření poslali odborníci do vesmíru už loni v březnu, nyní ho doplní další dva přístroje.
Na detektorech spolupracoval maďarsko-česko-japonský tým. První detektor umístěný na družici GRBAlpha podle výzkumníka Norberta Wernera z PřF MU prokázal, že lze s jeho pomocí rutinně detekovat záblesky gama záření. Vědci chtějí vytvořit celou flotilu těchto detektorů, které by měly postupně pokrýt celou oblohu. Díky získaným datům by odborníci měli lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pocházejí. Budou se věnovat i dalším měřením a pozorování. Záblesky gama záření vznikají během srážek neutronových hvězd či při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Astrofyzici v nich vidí možnost výzkumu mnoha fyzikálních jevů.
Na oběžné dráze Země je už také jeden detektor částic 2SD, který tam v roce 2019 vynesla ruská raketa Sojuz. Nynější přírůstek však podle ČVUT vedle měření počtu částic a jejich individuální identifikace dokáže také určit směr jejich letu a jejich energii. Součástí přístroje je také druhý detektor pro zaznamenání fotonů tzv. měkkého rentgenového záření.
Data z prvního, nadále funkčního detektoru podle výzkumníka Michala Marčišovského, vědcům pomohou s výzkumem kosmického počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze, což je hlavní cíl projektu a je na něj zaměřena i současná, pokročilejší generace detektoru. Marčišovský pracuje na katedře fyziky FJFI a vede laboratoř Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS), která detektory vyvíjí.
Studium vesmírného počasí a ionizujícího záření na oběžné dráze má v budoucnu pomoci ochránit přístroje i lidské posádky před kosmickým zářením. Včasné zjištění nebezpečné úrovně jevu, který může poškodit zařízení i ohrozit astronauty, umožňuje přijmout potřebná opatření. V praxi jde třeba o pootočení satelitu, aby vůči záření vystavil svou nejvíce chráněnou část, či dočasné vypnutí citlivých přístrojů.
sar jrm