Datum zveřejnění: 
9. 8. 2018

Špatné ovzduší v Praze mají zlepšit kontroly aut. Po městě podle analýzy jezdí desetina dieselových vozů bez povinného filtru pevných částic.

PRAHA Odborníci varují: Hlavní město může zkrátit život až o dva roky. Vinu na tom, že se Pražané mohou dožít nižšího věku, nese znečištěné ovzduší, zvláště pak takzvané pevné částice, které se do vzduchu dostávají hlavně kvůli automobilové dopravě.
Magistrát včera představil výsledky výzkumu, v jehož rámci vědci z ČVUT měřili na silnicích v metropoli zplodiny projíždějících aut. Měli radnici odpovědět na otázku, kolik vozidel jezdí po Praze bez povinného filtru pevných částic.
Kvůli tomu se do ovzduší dostávají ultrajemné částice, na které se vážou zdraví škodlivé látky. Ty způsobují nemoci dýchacích cest, kardiovaskulární potíže a řadu dalších zdravotních problémů. Problém se týká dieselových motorů a jejich povinnosti mít filtr pevných částic, kterou řidiči obcházejí. "Necelých deset procent vozidel, která měla být vybavena filtrem, ho buď zcela postrádají, nebo je vadný," popsal výsledky výzkumu Michal Vojtíšek z ČVUT, který měření vedl a jenž se problematikou měření emisí motorů dlouhodobě zabývá.
Důvodem, proč se řidiči zbavují povinných filtrů či neřeší jejich stav, je několik. Vedle potlačování úniku sazí z motoru totiž filtry omezují i výkon motoru a zvyšují spotřebu automobilu. Zároveň nemají dlouhou životnost, hlavně u starších vozidel, a výměna stojí často desítky tisíc korun.
Podle Vojtíška řidiči aut odstraňují filtr kvůli jiné poruše vozů, která způsobuje jeho zanášení. Majitel místo toho, aby závadu nechal opravit, pouze odmontuje filtr. Problémem jsou i vozidla se staršími dieselovými motory, která nikdy filtry neměla. Co se však týče stáří vozidla, je podle vědce pro ovzduší větší zátěží novější auto ve špatném stavu než starší vůz v dobré kondici. "Nejrychlejší způsob, jak zlepšit ovzduší v Praze, je vyřadit taková auta z provozu nebo je opravit," soudí Vojtíšek. Vědci odhadují, že jde zhruba o pět až deset procent vozidel, která jsou přitom zodpovědná za více než polovinu veškerého znečištění automobilovou dopravou.

Nízkoemisní zóny jsou passé

Po nápravě situace volá i Ústřední automotoklub (ÚAMK), který už v loňském roce upozornil, že v Česku nemá mnoho aut povinný filtr pevných částic. ÚAMK souhlasí s tím, aby se problematická auta vyhledávala a odstraňovala z provozu, pokud by majitelé vozidel nechtěli svůj stroj opravit.
"Jsme pro častější kontroly policie a přísnější posuzování stanic technické kontroly. Díky tomu se dostaví výsledek. Nebude to však za měsíc, za krátkou dobu, ale dostaví se," naznačil vhodné opatření mluvčí ÚAMK Igor Sirota.
Druhým řešením podle něj je zakázat vjezd do metropole či jejího centra všem vozidlům s emisní normou Euro 5 a nižší. Podle něj však toto není vhodný způsob boje se znečištěním. Už dříve magistrát uvažoval, že zavede takzvanou nízkoemisní zónu, která by byla ohraničena vnitřním městským okruhem a do níž by nemohly starší vozy s vyššími emisemi. Nakonec z plánu sešlo kvůli protestům některých městských částí.
A na pořad dne už se nejspíš ani nevrátí. "Nízkoemisní zóny by v ničem nepomohly, protože neřeší skutečný stav vozidla," souhlasí magistrátní radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN). Praha se chce proto dohodnout s policií, aby začala kontrolovat vozidla, zda nejsou zdrojem velké emisní zátěže.
Vyjednávání je však zatím v počátcích. "Potřebovali jsme napřed výsledky měření, s nimiž jsme se teprve seznámili, než budeme znovu jednat s policií, která už si také uvědomuje problém s filtry a je ochotnější ho řešit, než byla před dvěma lety. Budeme také tlačit na kontroly vozidel na STK. S tím už jsme začali, tři stanice už byly uzavřeny," popisuje Plamínková cestu, kterou se chce radnice hlavního města vydat. Kdy by se mohly kontroly objevit v ulicích, zatím není jasné.
Zkušební spolupráce policie a vědců z ČVUT, kteří měřili emise, už proběhla v Praze a na Trutnovsku. V druhé zmíněné lokalitě na základě měření několika set projíždějících aut policisté odeslali na STK dvanáct vozů, z nichž devět kontrolou neprošlo.
Měření pevných částic za běžného provozu je unikátní metoda, kterou vyvinul právě odborník na spalovací motory Vojtíšek. Pomocí hadičky se u okraje vozovky odebírají vzorky vzduchu se zplodinami z projíždějících vozidel. Ty míří do přístrojů, které zjišťují koncentrace částic. Zatímco sběr dat byl hotový poměrně rychle, jejich analýza zabrala více než půl roku.       

Autor: 
Benedikt Lederer
Zdroj: 
Mladá fronta Dnes