V národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě před několika dny otvírali obálky. Sešlo se v nich několik nabídek na obnovu jednoho ze dvou superpočítačů (takzvaných HPC), které v Ostravě pro potřeby vědy i průmyslu běží. Slabší stroj z této dvojice, známý jako Anselm, bude počátkem příštího roku vylepšen. Jedněmi z dodavatelů, kteří by se chtěli na tomto projektu podílet, jsou i Číňané.
Takový krok už není ničím neobvyklým. Čínská společnost Huawei se například v minulosti ucházela o vybudování superpočítače ve Škodovce, nakonec ale nebyla vybrána.
Z Číny se potichu stává superpočítačová velmoc, která v několika ohledech drží světová prvenství. "Je evidentní, že Čína v tomto oboru bude hrát stále významnější roli," popisuje ředitel IT4Innovations Vít Vondrák. "Technologicky na to mají, to už prokázali. Know-how už se na Západě naučili."
Jedním z příkladů je to, že ještě do letošního června Čína provozovala dva vůbec nejrychlejší superpočítače planety. Modely Sunway TaihuLight a Tianhe-2 měly oproti konkurenci v dalších zemích značnou výkonnostní rezervu a až nyní se pořadí mírně promíchalo. Světovou jedničkou se nově stal stroj Summit, vyvinutý americkou společností IBM. Superpočítač běžící v Oak Ridge National Laboratory odsunul čínskou konkurenci na druhé místo. IBM se také s dalším modelem Sierra podařilo dostat na třetí pozici.
V tomto směru si Spojené státy vzaly zpět prvenství, v žebříčku 500 nejvýkonnějších superpočítačů světa se ale celkově propadly. USA v něm nyní mají 124 zařízení, zatímco čínský podíl narostl na 206 přístrojů. Čínský podnik Lenovo se se svými 117 superpočítači v rámci top 500 stal největším dodavatelem. Zdaleka nedodává pouze do domovské Číny, svá HPC vyváží také do Spojených států a řady evropských zemí. Huawei se prozatím v žebříčku drží se 14 modely a už dokázalo dodat tři superpočítače z top 500 do Německa a další třeba do Polska, Švédska nebo Kanady. Sugon jako další čínský výrobce drží všech svých 55 strojů doma, v rámci snah o expanzi se mu ale nedávno podařilo vybavit superpočítačové centrum ve Slovinsku.
Nejrychlejší jsou ve Švýcarsku
Mezi americkými, čínskými a japonskými dodavateli těch nejvýkonnějších počítačů planety se vedle dvou modelů od ruské společnosti T-Platforms (obě HPC běží na moskevské univerzitě) objevuje pouze jeden významnější hráč z Evropy. Jde o francouzský podnik Atos, který se na superpočítačový byznys vrhl díky odkupu rovněž francouzského výrobce Bull. Atos má v žebříčku top 500 celkem 21 superpočítačů. Většinu z nich dodává do Francie a zbytek pak čistě v rámci Evropy. Nejrychlejší superpočítač v Evropě mají ve Švýcarsku. Dodává ho americký Cray a stojí mimo Evropskou unii. Ze zemí EU je nejvýše Itálie. Její americký stroj od Hewlett Packard Enterprise je na třinácté pozici. Atos se dokázal dostat o příčku níže.
"Superpočítače se považují za vrchol ledovce informačních technologií. Je evidentní, že Evropa v posledních letech v tomto ohledu ztrácí," navazuje Vondrák. I nejsilnější český superpočítač Salomon, který dodává Hewlett Packard Enterprise a o který se tým kolem Vondráka stará, pocítil nástup Číňanů. Při poslední aktualizaci žebříčku se Salomon propadl z 87. na 139. místo na světě. I když je také pravda, že Čína do žebříčku přihlásila asi 30 v podstatě identických modelů, které statistiku poněkud kazí.
To však není zcela podstatné. Důležité je to, že Evropská unie skutečně začala za Čínou, Spojenými státy a Japonskem zaostávat, což může mít řadu důsledků. Superpočítače jsou důležitou součástí vědy. Vědci mohou tyto stroje využívat ke složitým výpočtům. Mohou například simulovat vývoj počasí, chemické reakce, fungování průmyslových součástek a tak dále. Energeticky náročné sálové HPC pomáhají ověřovat vědecké teorie a výpočty. A jak se obecně ví, když nejsou vědecké výsledky, není často ani co přenášet do průmyslu a ekonomiky. Stejně tak superpočítače hrají důležitou roli v obraně.
Závod Evropy s Čínou
Evropská unie na situaci reaguje. Zhruba před rokem Evropská komise rozjela iniciativu nazvanou EuroHPC a letos v červnu byl založen stejnojmenný joint venture podnik se sídlem v Lucemburku. Cílem této nové struktury je vybudovat síť evropských superpočítačů. Ta má do roku 2023 vygenerovat i takzvané exascale stroje, tedy počítače, které dokážou pracovat alespoň s jedním exaFLOPS (1018 operací za sekundu), což je výrazný skok oproti současným petaFLOPS (petascale) strojům. Pokud se to skutečně povede, Evropa i tak s takovým superpočítačem pravděpodobně přijde později než Čína.