Nadace Partnerství ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně od roku 2016 monitoruje vliv zelené střechy a stromů na vodní režim a teploty v Otevřené zahradě pod Špilberkem. Připomíná to ve své dnešní zprávě tiskové oddělení Nadace Partnerství.
Unikátní data z praxe nyní budou rozšířena o sledování účinnosti zelených fasád a dalších typů zelených střech v areálu společnosti LIKO-s ve Slavkově. Ta ve spolupráci s MENDELU a Českým vysokým učením technickým zahájila čtyřletý výzkumně aplikační projekt podpořený Technologickou agenturou České republiky. Výsledky měření, které jsou veřejnosti volně k dispozici na portálu www.otevrenazahrada.cz/energie, mohou pomoci především samosprávám při plánování a provádění vlastních adaptačních strategií. Nejúčinnější prevencí proti vzniku městských tepelných ostrovů, kde může rozdíl v teplotách oproti okolní krajině být až 5 stupňů, se ukazuje být právě rozšiřování zeleně zejména na střechách, fasádách a technických konstrukcích.
„Všimli jsme si, že od roku 2014 přestala z intenzivní zelené střechy dokončené o dva roky dříve přitékat voda do dešťové nádrže. Vytušili jsme, že její vliv na zadržování vody bude větší, než jsme při projektování vzdělávacího centra předpokládali. Oslovili jsme proto profesora Maděru z Mendelovy univerzity v Brně a od dubna 2016 společně podrobně monitorujeme vodní a energetickou bilanci areálu,“ uvádí ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Sledování potvrzuje, že intenzivní zelená střecha o tloušťce substrátu patnáct až pětatřicet centimetrů zadrží veškeré srážky. Za více než dva roky monitoringu z ní odteklo pouhých pětatřicet litrů vody při červencové bouřce v roce 2016.
Levnější a v praxi více uplatnitelnou variantu kvůli omezené nosnosti stávajících konstrukcí tvoří extenzivní zelené střechy osázené sukulenty. „Abychom mohli porovnat účinnost zadržování srážek, „těžké’ a „lehké’ zelené střechy, instalovali jsme v září 2017 na šestatřicet metrů čtverečních střechy speciální technologii. Položili jsme rozchodníkový koberec, poskytnutý pro tento výzkum od společnosti SEDUM TOP, na čtyři centimetry tlustou minerální vatu. I tato velmi subtilní střecha zadržela za sedm měsíců měření devadesát procent veškerých srážek. Tuto technologii je možné uplatnit na velkém spektru městských střech při jejich rekonstrukci – od garáží až po panelové domy nebo školy“, uvádí expert Nadace Partnerství na zelené stavění Vlastimil Rieger. Měření odtoků z extenzivní střechy lze sledovat online díky speciálnímu průtokoměru věnovanému brněnskou firmou Badger Meter.
Nejen tato data pak vyhodnocuje se svým týmem profesor Petr Maděra z Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy univerzity. „Veškerá voda, kterou zelené povrchy dokáží zachytit, se znovu vypaří, a tím přispívá k ochlazování města v letních vedrech. Měření ze zelené střechy ukazují, že její povrchová teplota je blízká okolním trávníkům a stromům. Klasické střechy se přitom rozehřívají až na šedesát i sedmdesát stupňů Celsia,“ komentuje Maděra výsledky měření.
Důležitý je vliv zelených střech na energetickou bilanci. „Rostliny ve vegetační sezóně od dubna do října dokáží svým výparem spotřebovat až šedesát devět procent energie ze slunečního záření, které by jinak ohřívalo město. Podobně jako zelené střechy se chovají i stromy, jejich ochlazovací efekt tak přispívá rovněž ke zlepšení městského mikroklimatu,“ podtrhuje Maděra.