Přestože dění kolem Libeňského mostu navenek utichlo, Česká komora architektů (ČKA) jeho vývoj nadále sleduje. Jednoznačně se vyslovuje pro zachování stávající podoby mostu a stojí na straně odborníků přinášejících konkrétní návrhy dokazující, že rekonstrukce je možná. ČKA nesouhlasí s tvrzeními, že Libeňský most je neopravitelný a je nutné jej nahradit mostem novým.
To, že rekonstrukce mostu je možná, potvrzuje například návrh zpracovaný prof. Jiřím Witzanym z Katedry konstrukcí pozemních staveb Fakulty stavební ČVUT v Praze. Tento návrh, předpokládající postupnou opravu mostu, při které nedojde k ochromení dopravy mezi Prahou 7 a 8, považuje Komora za dobrý příspěvek do věcné diskuze o budoucnosti Libeňského mostu.
ČKA dlouhodobě upozorňuje na výlučnost této dopravní stavby. Pro kubistické prvky, tedy ryze české specifikum, jež nemá ve světě obdoby, podporovala zapsání mostu na seznam nemovitých kulturních památek.
Libeňský most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Konstruktérem stavby je mostní stavitel František Mencl.