Incident na pardubickém letišti

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Další čeští turisté zažili komplikovaný návrat z dovolené, konkrétně ti, kteří včera večer přistávali na Pardubickém letišti. Spoj společnosti Travel Servis z Heraklionu skončil mimo přistávací dráhu. Právě takhle to zaznamenali lidé v letadle.

/ Bez komentáře /

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor
Na palubě bylo 168 cestujících, nikdo z nich nebyl zraněn. Lidi, kteří se měli tímto letadlem včera večer vypravit do Řecka, cestovali nakonec z ruzyňského letiště. To pardubické bylo uzavřené a odbavovat zase začalo až dnes ráno.

Erik KNAJFL, redaktor
Boeing 737 skončil necelých 30 metrů za ranvejí. Přistání předcházela bouřka. Takhle jeho průběh komentuje bývalý pilot.

Ladislav KELLER, Ústav letecké dopravy, FAkulta dopravní ČVUT v Praze
Tady ta mlhovina, to je vlastně voda, která byla na dráze, a jak je zapnutej reverz a pracuje na plný výkon, tak při těch nižších rychlostech vzniká tenhle ten, tohle to vírový proudění. A tady už jsou prahový značky, to znamená tady už se letadlo blíží ke konci dráhy.

Erik KNAJFL, redaktor
Dispečeři přivolali speciální jednotku hasičů z Ostravy, ta musela postupovat opatrně, tak, aby se nepoškodil podvozek letadla.

Hana ŠMEJKALOVÁ, ředitelka pardubického letiště
Musíme počkat, až přijedou technici od letecké společnosti a posoudí, jestli je letadlo provozuschopné nebo ne.

Erik KNAJFL, redaktor
Jednou z cestujících letu QS1903 z Heraklionu byla i tato žena, Iva Zitková, na Krétě strávila týden, zpáteční let byl bez problémů až do přistání. Jaké měla ona a dalších 167 cestujících štěstí si uvědomila až v odbavovací hale, když čekala na svoje zavazadla.

Iva ZITKOVÁ, cestující letu QS1903
Nám se teda zdálo, jako že pořád letíme nějak rychle, ale to nás vůbec nenapadlo, to jsme si jen tak sami říkali, ale ten stres na nás prostě dolehl později.

Erik KNAJFL, redaktor
Je půl třetí ráno, vyprošťovací práce skončily. Podílel se na nich i kapitán Boeingu. Při pojíždění zažehl motory, aby zjistil jejich případné poškození. Proč letadlo skončilo mimo přistávací dráhu, která patří mezi nejdelší v Česku, zjišťují vyšetřovatelé. Zkoumat budou i to, zda letadlo nedosedlo příliš pozdě.

Ladislav KELLER, Ústav letecké dopravy, FAkulta dopravní ČVUT v Praze
Bude se posuzovat technický stav letadel, bude se posuzovat posádka. To znamená, jestli měla platné kvalifikace, jak byla vycvičená a tak dále. Samozřejmě bude se prověřovat i stav toho letiště a dráhy.

Vladimíra DUFKOVÁ, mluvčí, Travel Service
Posádka americká byla velice zkušená, každý z těchto pilotů měl nalétáno kolem 10 000 hodin.

Erik KNAJFL, redaktor
Podobná událost se stala na pardubickém letišti už v roce 2013 na stejném místě. I tehdy letadlo společnosti Travel Service vyjelo z dráhy. Nikdo z cestujících se nezranil. Pavla Kubálková a Erik Knajfl, Česká televize.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor
Včerejší let do Pardubic z Heraklionu není jediným mediálně sledovaným, který do Řecka, do Česka, pardon, mířil z Řecka. Na začátku týdne zůstaly na ostrově Rhodos uvězněny stovky cestujících, mezi nimi taky 180 Čechů. Důvodem téměř 20hodinového zpoždění byl kolaps odbavovacího systému. A na řeckých ostrovech zůstali lidé déle oproti své vůli taky na začátku prázdnin, když měla technické problémy hned dvojice strojů při odletu z Heraklionu. Přes 150 Čechů čekalo víc než čtyřiadvacet hodin. V podobných případech mohou cestující žádat od letecké společnosti finanční kompenzaci. Tu jim umožňuje nařízení Evropského parlamentu. V Česku se mohou obrátit třeba na Úřad pro civilní letectví.

Vítězslav HEZKÝ, mluvčí, Úřad pro civilní letectví
Pakliže ten cestující vlastně je spokojen, protože to proběhlo podle těch pravidel, tak jak jsou nastavené Evropskou unií, tak se vlastně na úřad potom už neozývá. Podle nás se vlastně obracejí ti cestující, kteří nejsou spokojení a kteří vlastně podávají stížnost. Takže asi nejsem úplně schopen říct, jak moc časté ty případy jsou, každopádně takhle přes sezónu to určitě jsou desítky případů.

Martin ŘEZNÍČEK, redaktor
Vymáhání odškodného na leteckých společnostech je možné, ale zdlouhavé, shodují se ti, kteří se jím profesně zabývají.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Místo času na pláži nepohodlné vysedávání v letištních halách. Pro některé z cestujících končí nebo začínají letní pobyty právě takhle. Pokud cesta začíná nebo končí ve státě Evropské unie a člověk letí s evropskou leteckou společností, má při zpoždění právo na finanční kompenzaci. Kromě 28 států Unie se nařízení vztahuje i na některé další destinace. Při žádosti o finanční náhradu za zpoždění musí lidé oslovit přímo leteckou společnost, se kterou cestovali. Využít k tomu mohou třeba formulář z webových stránek Evropské komise. Při splnění všech podmínek se výše náhrady odvozuje od délky letu v kilometrech. V nejvyšší kategorii cestující může dostat v přepočtu téměř 16 000 korun. Třeba cestující uvízlí na Rhodosu by podle tohoto sazebníku mohli žádat o 400 eur. Nároku předchází průzkum všech okolností. Cestující by tak měl mít co největší množství důkazů. Vhodné je uložit si třeba elektronickou objednávku letenky, i palubní lístek a zažádat si u letecké společnosti o potvrzení o zpožděném letu a také o jeho důvodu. Vyřízení žádosti o vyplacení náhrady ale může trvat i delší dobu. Paní Häcklová byla na dovolené na Krétě, při odletu mělo její letadlo zpoždění téměř čtyři hodiny. Letecká společnost s ní nekomunikuje.

Marta HÄCKLOVÁ, cestující
Na jejich stránkách jsem si nalezla pouze nějaký e-mail plus informační formulář, na obě tyto platformy jsem samozřejmě teda zaslala stížnost, ale vlastně mi nepřišla žádná odpověď.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Je ochotná pokračovat ve vymáhání náhrady právní cestou.

Ondřej PREUSS, zakladatel, Dostupnýadvokát.cz
Letecké společnosti používají vlastně obstrukce, to znamená, že třeba nereagují na telefonáty, nereagují na zprávy v těch různých formulářích, přes webový prohlížeč a tak dále. A pak nezbývá tedy, než se obrátit na nějakou odbornou pomoc.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Častým problémem při návratu z dovolené může být i ztráta zavazadel. Milan Šimáček se před pár dny vrátil z Kostariky. Jeho zavazadla až o šest dnů později. Tuhle zkušenost nemá poprvé.

Milan ŠIMÁČEK, cestující
Aerolinie, ještě se z nich dá vymáhat kompenzace, když letíte na cestu tam, když letíte do tý destinace. Ale když letíte zpátky domů, tak oni tak nějak předpokládají, že druhý kartáček na zuby doma máte, a takže ty kompenzace nemá cenu vymáhat.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Pokud se ale podaří splnit všechny podmínky, kompenzace za zpoždění, poškození nebo ztrátu zavazadel může být až do výše 35 000 korun. Redakce a Petr Kozlíček, Česká televize.