Datum zveřejnění: 
26. 4. 2018

Památkáři, architekti i aktivisté chtějí Libeňský most zachovat. Je kvalitní a nenahraditelný, tvrdí.       

Otevřel se k desátému výročí Československé republiky a byl u toho prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk i tehdejší primátor Karel Baxa. V roce stého výročí se jej současná primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a magistrátní radní rozhodli zbourat. Krok dnes nejspíš posvětí i celopražské zastupitelstvo. S tím však nesouhlasí památkáři, architekti i sdružení bojující proti demolici.
Všichni odpůrci bourání shodně tvrdí, že most je esteticky cenný a měl by se zachovat. Podle Národního památkové ústavu (NPÚ) je památkou, i když jej za ni ministerstvo kultury neprohlásilo. Před několika dny proto NPÚ podal rozklad vůči rozhodnutí ministerstva. Pokud by uspěl, zkomplikovalo by to cestu k demolici.

Hodnotné pilíře i kandelábry

Památkáři jsou přesvědčeni, že Libeňský most prokazatelně splňuje kritéria stanovená pro prohlášení stavby za kulturní památku. "Hodnota mostu není založena ani na dožilých rámových konstrukcích, zemních náspech, ani na konstrukčním principu mostu, který spočívá na čtveřici klenebních pasů z prostého betonu," říká mluvčí NPÚ Jan Cieslar. Podle Cieslara jsou hodnotné například pilíře, detaily zábradlí, schodiště nebo osvětlovací kandelábry. NPÚ tvrdí, že je obnova mostu dle vyjádření Kloknerova ústavu možná. Je to prý podobné tomu, jako když se v památkově chráněných domech vyměňují nosné prvky krovů kvůli hnilobě dřeva nebo zdivo či klenby, protože se rozpadly cihly nebo kameny.
"Nosná část je v podobných případech nahrazena částí novou, tvarově i materiálově nejvíce příbuznou. Tím je umožněno zachování podstaty památky a zároveň i její užívání v souladu s původním účelem, což je i případ Libeňského mostu," vysvětluje Cieslar a poukazuje na opravu Negrelliho viaduktu, kde se tak postupuje.
"S ohledem na dožilé části kleneb a pilířů dojde k rozsáhlým výměnám zdiva, nicméně zůstává zachována tvarová autenticita konstrukcí i způsob provedení a použité materiály," doplňuje mluvčí.
Experti z Českého vysokého učení technického, jehož je Kloknerův ústav součástí, rekonstrukci připouštějí, ale nedoporučují. "Stoleté životnosti a trvanlivosti mostu požadovaných aktuálně platnými standardy pro stavby pozemních komunikací lze dosáhnout pouze stavbou zcela nového mostu," tvrdí se ve zprávě expertů, kterou si objednal magistrát.
Kvalitu mostu kromě NPÚ vyzdvihl i významný německý specialista na průmyslové dědictví Axel Föhl. Nachází u něj prvky kubismu a poukazuje na to, že jinde ve světě takové stavby neexistují. Navzdory špatnému stavu mostu oceňuje, že je dochováno mnoho původních prvků, jako například balustrády.
Proti demolici se staví i Klub Za starou Prahu. "Je to jeden ze souboru pražských mostů, které byly postaveny v období přibližně dvaceti pětadvaceti let. Vytvářejí jednotný architektonický soubor. Patří do toho Hlávkův most, Jiráskův most, most Legií a Palackého most," říká předsedkyně klubu Kateřina Bečková. Mezi zmíněné stavby patřil i Trojský most, ten se ale za komunistů zbořil a nahradil ho most Barikádníků. Nejcennější jsou podle Bečkové boky mostu. V případě citlivé rekonstrukce by podle ní mohly zůstat v původním provedení. "Beton, který je v bočních částech, je údajně velice dobře zachován. V podstatě se může jenom vyspravit a ponechat. Zůstal by v autentické hmotě, a to je na tom to nejdůležitější. Nosná konstrukce se z velké části postaví znovu," tvrdí Bečková.

Světový význam

Na tvůrce mostu architekta Pavla Janáka nedají dopustit ani jeho novodobí kolegové. "Je potřeba vypíchnout kubistické prvky. Týká se to schodiště, osvětlovacích stožárů nebo patních kloubů," zdůrazňuje mluvčí České komory architektů Tereza Zemanová. Kubistický sloh je podle ní výjimečný, specifický a celosvětové proslavuje Československo i dnešní Česko.
Světovým významem argumentuje i Adam Scheinherr z iniciativy Libeňský most nebourat, nerozšiřovat. "Je vidět, že sem turisté jezdí a obdivují kubistické památky. Jedou k domu U Černé Matky Boží, k vilám na Vyšehradě, k lampě na Jungmannově náměstí. Infrastrukturních staveb v tomto slohu je velmi málo. Je to poslední most s kubistickými prvky na světě," tvrdí Scheinherr. Se zdůrazňováním kubismu z odborného hlediska nesouhlasí Bečková. "Spousta historiků umění se tomu trošku brání, ale to vůbec neznamená, že by ten most nebyl zajímavý nebo neměl vysoké hodnoty, i když se o něm nedá napřímo říct, že je kubistický," říká Bečková. Postavil se totiž až v době, kdy už kubismus nebyl v módě. Janák ho ale do svých staveb promítal a tvary Libeňského mostu jej připomínají.

Fakta Proč most zbourat * Stavba se od svého zprovoznění nikdy celkově neopravila. * Navrhované zatížení bylo 18 tun, tolik váží parní válec. Nejnovější tramvaj 15T ale váží 42 tun, 14T přezdívaná porsche 38 tun, s cestujícími více než šedesát. Dva vozy starších tramvají T3 váží přibližně 32 tun. * Oblouky mostu jsou přetíženy. * Požadované stoleté životnosti nelze při rekonstrukci dosáhnout. * Neustále by se musely opravovat degradované části. Údržba zakrytých částí by nebyla možná. * Oprava by trvala dlouho. Zdroj: zpráva ČVUT pro magistrát       

Autor: 
Ondřej Hanko
Zdroj: 
Mladá fronta Dnes