Datum zveřejnění: 
11. 1. 2021
Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti nového seriálu online diskusí významných osobností průmyslu – Barometr českého průmyslu, která proběhne 13. ledna 2021, analýzu se stejným názvem. Analýza vychází z dat získaných během 352 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu během října až prosince 2020.

Českým výrobním firmám by se v roce 2021 opět mělo dařit lépe, v průměru očekávají růst svých tržeb ve výši 2,6 procent. Tento růst však ani ze třetiny nevyváží propad v tržbách roku loňského (v průměru minus 8,4 %), kdy navíc téměř čtvrtina (23 %) firem uvedla, že za rok 2020 velmi pravděpodobně vykáže ztrátu. Investiční aktivita výrobních firem se v roce 2021 opět oživí, čtvrtina z nich (26,8 %) plánuje letos investovat více. Malé a střední podniky snáší krizi hůře než velké korporace.

Druhá polovina roku 2020 přinesla do průmyslu opět nové zakázky, a tak se výrobní firmy v letošním roce těší na opětovný růst tržeb. V průměru očekávají, že se tržby jejich firem zvýší oproti roku 2020 o 2,6 %. Optimistické je zejména vedení velkých firem, které si slibuje růst svých tržeb o dva procentní body vyšší než ředitelé firem malých a středních (3,6 vs. 1,7 %).

„Výhled na tento rok je zatížen řadou nejistot, nicméně očekáváme oživení průmyslové produkce. Vliv na produkci budou mít jak domácí podmínky, tak i podmínky na světových trzích. V průběhu letošní jarní vlny šíření pandemie koronaviru došlo k bezprecedentnímu přerušení dodavatelsko-odběratelských vztahů. To postihovalo firmy na odbytu i v rámci vnitroskupinových výrob. Nejen Evropa je dnes úzce propojena a omezení pohybu osob i zboží vedlo ke zpožďování dodávek. V průmyslu se uzavření ekonomiky dotklo i investic, kdy některé nebylo možné z důvodu omezeného přístupu zahraničních specialistů včas dokončovat. Neočekávám, že by v roce 2021 došlo k obdobně dramatickým zásahům, nicméně celkový pokles poptávky či uzavření služeb se může částečně přelévat i do výrobních odvětví, oživení proto bude asi velice křehké,“ říká Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR.

„V tuto chvíli hrajeme s opravdu velkým počtem proměnných, které nám určí vývoj situace v roce 2021: jak bude pokračovat vývoj pandemie v ČR, který se po uměle vyvolaném optimismu listopadu a prosince 2020 přehoupnul do velmi nepříjemné reality, jak rychle se podaří proočkovat populaci, což bude mít zásadní vliv na postupný návrat k normálnímu způsobu života – a tedy absence v zaměstnání či zda se ve volebním roce budou realizovat promyšlená pragmatická opatření namísto populistických ve snaze získat co nejvyšší počet voličů,“ komentuje výhled roku 2021 Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0. „Zásadní negativní dopad na zaměstnanost vnímám především ve službách: zároveň by se tyto pracovní kapacity mohly pozitivně podepsat na zmírnění nedostatku lidí ve výrobě. Celkově navrch budou mít firmy, které jsou extrémně flexibilní a inovativní – a tedy schopné se pružně přizpůsobit téměř jakémukoli scénáři. Nicméně krize je i příležitostí a mnoho tradičních odvětví ji přijalo jako výzvu ke změně myšlení, např. v oblasti digitalizace. Už nyní se tato změna začíná velmi pozitivně projevovat“, dodává Lískovec. 

„Vývoj je samozřejmě postižen celoevropskou situací pandemie. Nicméně se podařilo udržet fabriky v chodu, a tak škody nejsou ještě větší. V prvním čtvrtletí neočekávám žádný zázrak, ale pokud se situace vyjasní, mohlo by to znamenat rychlejší zadávání odložených kontraktů a oživení,“ uvádí Martin Kouřil, generální ředitel, MONTANA, s.r.o.

Jiří Vystrčil, ředitel, THK RHYTHM AUTOMOTIVE CZECH, a.s., popisuje situaci v automobilovém průmyslu: „Celý průmysl včetně toho automobilového, kam patří i naše firma, se od března nachází ve velké turbulenci. Nikdo si není jistý, jak finální výrobci automobilů v Evropě tuto situací ustojí a kolik aut se v roce 2021 vyrobí. Flexibilita je tím, po čem každý touží. Na trhu je v tuto chvíli nedostatek pracovní síly, která je „zakonzervována“ díky různým podporám v neefektivních a neproduktivních provozech a oborech. Nicméně i přesto očekávám, že rok 2021 bude lepší než ten letošní.“

V předchozích obdobích ředitelé výrobních firem sice aktivně řešili možnost snižování nákladů, zvýšení efektivity výroby a její přidané hodnoty, v roce 2020 se však tyto otázky staly o to palčivějšími, protože se řada průmyslových firem začala obávat ztráty. S poklesem ziskovosti se ve finále roku 2020 muselo vypořádat 59 % ředitelů, přičemž pětina firem (23 %) se obávala, že se jim do konce roku 2020 nepodaří zvrátit nepříjemnou realitu červených čísel.

„Nepředpokládáme, že bychom za rok 2020 vytvořili zisk. Byl by to zázrak. Bude to za celou historii firmy první vytvořená ztráta. Žádné programy nemohou pomoci. Jsme 100% exportéři a jsme plně závislí na vývoji situace v zahraničí,“ zmiňuje smutné prvenství své firmy Pavel Sobotka, Managing Director, Frentech Aerospace, s.r.o.

„V naší společnosti se budeme tvrdě bít za to, abychom se pokusili ziskovost udržet, tento boj bude tuhý a složitý nejméně do konce roku, v roce následujícím se pokusíme vztyčit plachty a postaráme se o růst ziskovosti a zejména o její udržení,“ neztrácí bojovnou náladu Petr Bilavčík, Director, PRIMA BILAVČÍK, s.r.o.

„Postup v jakékoli krizi je vždy obdobný – okamžitá režijní opatření, (paradoxně) zvýšení investic do prodeje, využití rezerv pro tyto operace (pokud jsou vytvořeny) a cílování hospodářských výsledků na pokrytí nezbytných nákladů („černá nula“). Smutným faktem je, že spousta fyzických a právnických osob se za koronavirovou krizi „schovává“ a zneužívá ji pro zakrytí vlastní neschopnosti, lenosti a dlouhodobě špatných podnikových výsledků – což má za následek zneužívání státní podpory,“ nebere si servítky Ivo Poprach, CEO, Boljtes Group.

Není divu, že po komplikovaném roce 2020 se očekávání pro rok 2021 nesou ve znamení zlepšení situace. Třetina výrobních firem (33 %) se těší na růst svého zisku. Jsou to zejména velké společnosti (39 vs. 27 % firem malých a středních).

Čteme-li ovšem data ohledně vývoje zisku v širších souvislostech, vyznívají již méně pozitivně – polovina výrobních firem (43 %) se obává, že se jim povětšinou nižší výše zisku, které dosáhly v roce 2020, nepodaří v roce 2021 opětovně zvýšit. Čtvrtina ředitelů (24 %) dokonce předpokládá pokračování poklesu jeho výše. Ohroženy jsou zejména malé a střední společnosti, kdy pokles zisku nadále i v roce 2021 předpovídá třetina z nich (35 %).

„Naše společnost se dostává ve svém podnikatelském segmentu do neustále rostoucího konkurenčního prostředí. Neustálý růst osobních nákladů vyvolaný nefungujícím trhem práce, navíc často neodpovídající růstu produktivity na dané pozici, snižuje konkurenceschopnost a ziskovost společnosti. V budoucím období plánujeme se ještě více zase zaměřit na možné úspory nákladů ve všech oblastech tak, abychom se stali v našem segmentu konkurenceschopnější,“ odhaluje své plány Vladimír Vacek, ředitel, Svatavské strojírny, s.r.o. Náklady své firmy snižoval i Jan Viktorin, jednatel, EMUGE-FRANKEN servisní centrum, s.r.o.: „Výrazné snížení „zbytných“ nákladů nám zatím zajistilo stabilitu i zisk. Nemuseli jsme propouštět.“

Výrobní firmy revidovaly své investiční plány v reakci na první vlnu pandemie a další snižovaní investiční aktivity naštěstí ředitelé většinou nepředpokládají. Plánovanou redukci investičních prostředků zmínila pouze pětina ředitelů (18,3 %), v průměru budou muset snížit prostředky vynaložené na investice o 17,3 %.

Sám o sobě by tento trend samozřejmě pozitivní nebyl, nicméně v porovnání se situací v létě roku 2020 se jedná o výrazné zlepšení (viz Analýza českého průmyslu 2020). Naopak došlo ke zvýšení počtu firem, které plánují pro další období vyšší investice. Investovat více bude čtvrtina firem (26,8 %), přičemž objem svých investic zvýší v průměru o celou jednu třetinu (31,2 %).

„Investice do inovací, případně do výzkumu a vývoje mohou v tuto chvíli výrazněji proměnit sortiment a vnitřní procesy podniků, a tím přispět k zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podle toho, jaké množství podniků se hlásí do našich programů podpory výzkumu, vývoje a inovací, vidíme, že tak skutečně činí. Samozřejmě je ale patrné, že investice v tuto dobu jsou zatíženy velikými nejistotami a podniky pečlivě zvažují, do čeho se pustí,“ zmiňuje důležitost investic Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR. Souhlasí s ním Oldřich Paclík, ředitel, Svaz strojírenské technologie: Přežít krizi mohou jen firmy natolik silné, že budou mít dostatek vlastního kapitálu a schopností do budoucna inovovat. Pro ty tu příležitost bude, zejména pokud budou přicházet na trh s globálně konkurenceschopnými produkty. Problém je, že řada takových firem se orientuje právě např. na automobilový nebo letecký průmysl, který je dnes v obtížné situaci.“

Prostředky na dlouhodobý vývoj mají aktuálně zejména velké společnosti, kdy zvýšenou investiční aktivitu v příštím období potvrzují dvě pětiny ředitelů (37,8 %). Malé a střední výrobní firmy si vyšší investice v příštím období nebudou moci příliš dovolit. Pouze 15,9 % malých a středních podniků plánuje v příštím období investovat více. Efektivní podpora malých a středních firem se stává více než kdy jindy důležitou pro celkovou stabilizaci českého průmyslu.

„Je třeba si uvědomit, že malé a střední firmy v odvětvích, která budou nejvíce zasažená pandemií a karanténními opatřeními, nebudou mít na nějaké investice vůbec náladu, budou zkrátka bojovat o přežití. Určitě si ale minimálně pro svůj obchod uvědomí sílu internetu a digitalizaci prodeje i svého marketingu. V tom vidím pro ně největší příležitost. Pokud došlo k poklesu objednávek i zakázek u výrobních firem a mají-li rezervy, tak právě v době ekonomického útlumu je tzv. nejlepší čas investovat, inovovat. Loňský a předloňský nedostatek pracovní síly i zdravotní křehkost zaměstnaneckých týmů v době pandemie je nejspíš přiměje k vyšší míře digitalizace, optimalizaci kancelářských prostor (díky systematizaci home office), ale třeba také k investicím do energetické soběstačnosti a větší udržitelnosti (z důvodů úspor provozních nákladů). Tento trend byl patrný už letos, myslím, že v příštím roce jen posílí,“ vysvětluje Martin Mata, ředitel, ICUK.

Každá krize dává příležitost silným firmám připravit se na budoucí růst poptávky. Pro firmy je v tomto čase důležité investovat do nových technologií, zvýšit kvalifikaci zaměstnanců, a tím zvýšit svoji konkurenceschopnost,“ shrnuje Jindřich Vaňous Country Manager CZ & SK, KUKA CEE GmbH, odštěpný závod.

Další informace a kompletní analýzu naleznete v Barometru českého průmyslu, který Národní centrum Průmyslu 4.0 představí 13. ledna 2021 od 14.00 hod. ve stejnojmenném diskusním online pořadu. Již nyní svou účast přislíbili vicepremiér Karel Havlíček, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, vědecký ředitel CIIRC ČVUT prof. Vladimír Mařík, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Karel Dobeš a prezident České bankovní asociace, Tomáš Salomon. Novináři jsou srdečně zváni, registrace do 12. ledna 2021 na alena.buresova@cvut.cz

Kontaktní osoba: 
Jméno: 
MGR. ALENA NOVÁKOVÁ
E-mail: 
ALENA.NOVAKOVA@CVUT.CZ
Telefon: 
+420 725 734 830