Průvod s komentovanými zastávkami vedl od budovy ČVUT na Karlově náměstí přes piazzetu Václava Havla, Pomník obětem komunismu na Újezdě, petřínskou Alej obětí totality, Karmelitskou ulici a Malostranské náměstí až do horní části Nerudovy ulice, kde je umístěna pamětní deska, připomínající pochod studentů za svobodu a demokracii z 25. 2. 1948, a jeho brutální rozehnání komunistickou policií.
Snahu studentů podpořit demokratického prezidenta Edvarda Beneše a vyjádřit odpor proti nastupujícímu komunistickému bezpráví dnes uctili předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, rektor ČVUT Vojtěch Petráček, senátoři, poslanci a další politici, a mnozí jiní vzácní hosté.
Pořadatelem komentované cesty byl PAK 48, pietního aktu v Nerudově ulici pak předseda Senátu, PAK 48 a Mene Tekel.
Plné znění projevu rektora Vojtěcha Petráčka při pietním aktu v Nerudově ulici:
Naše země leží blízko rozhraní dvou světů. Světů východního a západního bloku, světů západního a východního křesťanství a světů demokratických společností a společností ovládaných nedemokratickou diktaturou. Tak, jak šla léta, tato hranice se posouvala více na západ, či více na východ. Po těžkých letech druhé světové války došlo v únorových dnech roku 1948 k posunu, který nás uvrhl na více než 40 let na její východní stranu, do područí imperiální ruské mocnosti a komunistické ideologie, kterou nám vnutila nevybíravými stalinskými metodami.
Uplynulo již 76 let od chvíle, kdy se komunisté vedení Klementem Gottwaldem chopili moci poté, kdy nemocný prezident Beneš ustoupil Gottwaldově tlaku a dal mu volnou ruku k rekonstrukci vlády a jejímu doplnění komunisty poté, kdy demokratičtí ministři podali demisi. Místo, aby se konaly nové volby, ze kterých by vzešla nová vláda, umožnil prezident Beneš Gottwaldovi rekonstrukci vlády, která po ní již neměla demokratické ministry.
Tento krok – zdánlivě v rámci demokracie – byl ve skutečnosti dobře připravovaným převzetím moci podpořeným silou milicí komunistické strany a silami sovětských poradců a zvláštních jednotek. Již tehdy vedl Sovětský svaz vlastně hybridní válku narušující demokratické uspořádání v naší zemi… a bohužel uspěl! Mechanismy tehdejší demokracie byly podkopány a ohnuty tak, aby se uvolnila cesta k moci totalitě.
Křehkost demokratických mechanismů musíme mít na paměti i nyní, kdy opět čelíme hybridním hrozbám a vlivům imperiálně se rozpínajícího Ruska, které vede válku proti Ukrajině a stojí proti demokratickým zemím světového společenství. Poučení z událostí před 76 lety je i dnes nanejvýš aktuální! Naše společnost musí být bdělá – bdělá více než v osudném roce 1948, kdy nebezpečí věcí příštích necítili zdaleka všichni.
Jsem rád, že studenti našich univerzit, spolu se svými učiteli a novináři, vystoupili proti totalitní hrozbě a vyšli v průvodu z Karlova náměstí směrem k Hradu. Zde v těchto místech byli zastaveni, brutálně rozehnáni a mnozí byli zraněni. V následujících měsících a letech za svůj demokratický postoj trpěli – jak bylo za komunistického režimu zvykem. A přesto, že se zástupcům studentů podařilo dostat se na Hrad, bylo již pozdě – demise byla prezidentem Benešem již podepsána. A ač těch pět tisíc pochodujících byla jen kapka v moři, byla to kapka svobodné demokratické vůle, na kterou nesmíme zapomínat!
Věřím, že dnes je situace lepší, věřím, že mnoho lidí vidí nebezpečí, která mohou naši demokracii ohrozit a jsou reálná, a dokáže se jim postavit. Věřím, že mnoho lidí dokáže odlišovat pravdu od manipulace, fakta od fake news, populismus od demokratického realismu, dobro od zla a pravdu od lži. Naše budoucnost je v našich rukou! Když se musíme postarat sami o sebe ve složitém svobodném světě, bolí to! Ale nedej bože, abychom sedli na lep někomu, kdo by nám slíbil jednoduchá řešení a jednoduchý život, kdy se o nás postará … ale jen, když se mu nebudeme dívat pod prsty a budeme se mu klanět.
A tak bych chtěl zpět do historie poděkovat těm, kdo měli odvahu vystoupit se správnou věcí - i když byli v menšině - a chtěl bych povzbudit nás všechny, abychom se nebáli, a když uvidíme věci špatné – ohrožující naši zem – abychom proti nim uměli vystoupit jasným hlasem.
Děkuji za pozornost.
---
Více snímků na fcb. Kompletní fotogalerie na Mediatéce.
