Fakulta dala návod, masky tiskl kdokoli

Na Fakultě elektrotechnické ČVUT vytvořili během pandemie covid-19 postup na domácí 3D tisk ochranných masek, které umějí zachytit viry.

Fakulta, jako výzkumné pracoviště, nemá k dispozici tiskovou farmu, tudíž sériová výroba nebyla možná. Proto návod umístila na internet, kde byl volně ke stažení.

"Celkově byl design stažen asi dvoutisíckrát. Odkud ale uživatelé byli a kolikrát si design vytiskli, již zpětně nedohledáme," říká Tomáš Tichý, vedoucí projektu z Fakulty elektrotechnické na ČVUT (FEL). Model si podle něj mohl stáhnout tiskař s velkou tiskovou kapacitou a vyrobit desítky masek, nebo jednotlivec s domácí tiskárnou, který mohl vyrobit jednotky kusů. "O tom, kolik masek bylo reálně vyrobených, nechci vůbec spekulovat. A nemáme ani informace o tom, kde všude byly masky uplatněny," dodává Tichý.

"Naše výzkumná skupina se 3D tisku věnuje již několik let a v době pandemie si vzala za cíl především provést biologické testy 3D tištěných objektů s ohledem na jejich dezinfekci. Navázali jsme kontakty s lékařskými a virologickými pracovišti, kde byly testovány výtisky s různými parametry. Podle výsledků testů jsme pak publikovali především optimální nastavení tiskového procesu a návod na dezinfekci masky," vysvětluje Tomáš Tichý s tím, že masky bylo možné tisknout i na domácích 3D tiskárnách, které jsou založené na technologii FFF, tedy tisku z roztaveného plastového vlákna.

SNADNÁ DEZINFEKCE

Testování probíhalo na Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jejich testy prokázaly, že stačí vhodná kombinace materiálu, nastavení tiskárny, případně aplikace povrchové vrstvy, a lze masku účinně dezinfikovat běžnými prostředky s isopropylalkoholem. Autoři masky převzali volně dostupný model COVID-19 MASK z internetové databáze modelů pro 3D tisk Thingiverse, který původně vytvořila španělská firma La Factoría 3D. Provedli na něm výše zmíněné biologické testy a zároveň ve spolupráci s firmou Y Soft vytvořili upravenou verzi, do níž bylo možné jednoduše vkládat látkový filtr tvořený speciální látkou z nanovláken. Výhodou tohoto snadno vyměnitelného filtru je zachycení virových částic současně při nádechu i výdechu, takže chrání jak uživatele, tak jeho okolí.

"Nanovlákenný materiál dodávalo více firem. Asi nejtěsnější spolupráci jsme navázali se zlínskou firmou SPUR. K dispozici jsem měli rovněž materiál vyvíjený na Technické univerzitě Liberec, který je k objednání na webu rouskylidem.cz," říká vedoucí projektu. Nákupy filtračního materiálu sponzorovala firma Y Soft.

CENA? STOVKY KORUN

Celý projekt financovala podle Tichého katedra elektrotechnologie FEL, kde působí většina členů týmu. "Celkové náklady spojené s projektem byly zhruba 28 tisíc korun. Cena masky záleží na individuálním nacenění daným tiskařem. Odhad ceny jedné masky ale může být v řádech stovek korun," míní Tichý.

V návaznosti na tento projekt podala fakulta přihlášku na další projekt financovaný ministerstvem průmyslu a obchodu. "V současné době čekáme na vyjádření, takže konkrétní podrobnosti o obsahu projektu bohužel nyní nemůžeme sdělovat," uzavírá Tomáš Tichý.

MODEL SI MOHL STÁHNOUT BUĎ TISKAŘ S VELKOU TISKOVOU KAPACITOU A VYROBIT DESÍTKY MASEK, NEBO JEDNOTLIVEC S DOMÁCÍ TISKÁRNOU, KTERÝ VYROBIL JEDNOTKY KUSŮ.